Článek
Odchovanec litoměřického basketbalu nedá na svůj bývalý klub dopustit. „V mém rodném městě se vždycky hrál dobrý basketbal. Klub produkuje kvalitní hráče, je tam i škola mládeže," říká Šimon s odkazem na to, že Litoměřice kdysi startovaly i v československé elitní soutěži a pamětníci dodnes vzpomínají na zápasy s Brnem, Interem Bratislava, VŠ Praha, Handlovou, Prievidzou a dalšími celky z federální ligy.
„S mateřským klubem udržuji vztahy a na letošní finále Děčína s Nymburkem za mnou přijeli z Litoměřic kromě rodiny i kamarádi," libuje si.
V pozici hráče prožívá svoje druhé finále v řadě. „Samozřejmě jsem sledoval i premiérové vystoupení Děčína v roce 2015, ale to bylo jen v roli diváka ještě před svým přestupem do Děčína," upřesňuje.
Třebaže Děčínští z postu třetího týmu po dlouhodobé části zdolali v semifinále původně lépe postavené Pardubice, nebrali to už jako splněný cíl. „Kdepak, po semifinále nenastalo u nás žádné uspokojení. To nikdy neplatí," přesvědčuje Ježek.
Zatímco Děčín odehrál první finále na domácím zimním stadiónu před vynikající diváckou kulisou, nymburská odveta se uskuteční v tamní hale, kde Středočeši v lize neprohrávají a jsou většinou suverény. „Znají svoje prostředí nejlépe, a to jen zvyšuje jejich nálepku favorita. Víme, že to bude těžké, ale pokusíme se odvést, co bude v našich silách," nastiňuje postoj celého týmu.
Ježek cítí respekt vůči zvučnému soupeři, ale zároveň jej motivuje touha potrápit silného protivníka. „Nemůžeme to brát tak, že hrajeme proti hvězdám v týmu Nymburku. Na to se nedá ohlížet. Není důležité, kdo z jednotlivců má jaké procento úspěšnosti a kdo skóruje. Počítají se týmové statistiky," zakončil děčínský basketbalista.
