Článek
Sám mohl českému týmu přinést mnohem více klidu, jenže norský gólman Näsholm jeho trestné střílení za stavu 2:0 vykopl. „Byl jsem rozhodnutý, že udělám kličku, ale najednou jsem viděl, jak ten kluk sedí na brankové čáře, tak jsem ještě přemýšlel o střele, ale on to trochu se štěstím vykopl,“ popisoval Garčar. „Tenhle okamžik to zamotal, mohlo to být 3:0 a neměli bychom takové nervy,“ sypal si popel na hlavu.
Jenže nervy to nakonec byly pořádné, Norové ze stavu 1:4 dokázali srovnat. „Když tomu obratu začali věřit, dostali se do oblak a pak i ten nejnemožnější balónek gólmanovi propadne nebo se dokutálí do branky,“ říkal ofenzivní bek. „Zestárli jsme na hřišti hodně,“ připouštěl.
Motala se mu hlava
Norskou tvrdost měl na svém těle zdokumentovanou. „Ke konci třetí třetiny mi dal jejich hráč loket, rozhodčí to ale nepískl,“ popisoval moment, po němž se otřesený dlouho zvedal ze země. „Na konci, jak jsem se postavil, se mi trochu motala hlava, ale možná se mi jen zvedla tepovka. Tak jsem se aspoň vyhnul po zápase strečinku,“ usmál se.
Krvavé zranění obočí mu dával dohromady týmový fyzioterapeut Roman Karpíšek. „Snažil se mi tam dlouho nalepit náplast, snad se to zhojí. Byla by škoda tam dávat šití, když se to neroztáhne,“ tvrdil holohlavý bek.
Na středeční čtvrtfinále s Estonci ale bude jistě fit. „Doufám, že si vezmeme z dnešního zápasu poučení. Musíme si o tom popovídat, protože po zisku balónku jsme ho často nedokázali přesunout na útočnou polovinu,“ postřehl Garčar.
