Hlavní obsah

Andrés: Bílý kůň? Je to jedno, jsou stejní

Políbením ruky gratulující princezny Anny možná zaskočil zastánce protokolu, ale mohl jásat. Pak už ho zdržela jen dopingová kontrola. Žokej Dušan Andrés mohl vychutnávat triumf. Vylepšil si maximum ve Velké pardubické - 2. místo s Decent Fellowem, jehož tentokrát v sedle bělky Sixteen udolal.

Článek

Jak moc si vážíte nedělního triumfu?

Začíná mi to pomalu docházet. Byl to můj sen. Už se splnil. Sice jsme panu Váňovi vzal ten o jeho o vítězství na bílém koni, ale děkuju mu. Je borec. Nejlepší u nás.

Jak jste viděl dostih?

Sixteen stoprocentně skáče. Drželi jsem se stranou až do finiše. Vycházelo to podle toho, jak jsem to měl v hlavě.

Kdy jste věřil ve vítězství?

V cíli (smích). Ale vážně. Poslední tři skoky jsem věděl, že je to blízko.

Je to váš největší den v kariéře?

I po Derby to bylo nádherné. Ale řekněme: Je to krásný den, sluníčko, vítězství. Atmosféra tady v Pardubicích je jedinečná. Strašně moc lidí. Řev. Nádhera.

Jaká je Sixteen? Trenér Váňa si s ní prý nerozumí. Co vy?

Bezproblémová. Někdy sice udělá kiks. Ale tady určitě problém nebyl. Byl to fajn pocit. Mě to živí, nemůžu říkat, jestli si s koněm rozumím nebo ne.

Jaký máte vztah k bílým koním?

Nijak zvláštní. Jsou všichni stejní. Bílý, černý modrý. To máte jedno.

Za sobotu i neděli jste odjel spoustu dostihů, jak jste šetřil síly na vrchol?

Na rovinové dostihy musím hodně potit, abych měl váhu. Ale na Velkou jsem se mohl v pohodě navečeřet a napít, byl jsem v plné síle.

Co jste si dopřál?

Pizzu a tortellini. Jsem zvyklý z častého ježdění do Itálie.

Maskul nedoběhl, Decent Fellow byl poražen. Přichází doba nové generace koní?

Nevím. Ale Decenta bych neřadil do starého železa. Odběhl dobrý dostih a může pokračovat.

Reklama

Související témata: