Článek
Ze světového šampionátu v Londýně jste si přivezl tři medaile, která je pro vás nejcennější?
Určitě ta stříbrná z individuálního závodu. Za ni bych zařadil zlato ze štafety dvojic a pak stříbro z družstev.
Který ze závodů vás stál nejvíce sil?
Nejtěžší byl ten individuální. Tam jsem měl k medaili nejdále a musel jsem o ni hodně bojovat. V družstvech to tak těžké nebylo. Měli jsme docela slušný náskok před ostatními a navíc jsme na to byli tři (spolu s Michalem Michalíkem a Ondřejem Polívkou - pozn. red.). A závod štafet dvojic? Ten jsme si s Ondrou Polívkou docela užívali. To už byla taková příjemná záležitost.
V které disciplíně jste cítil největší rezervy?
Určitě v šermu, tam by se ještě sto bodů dalo získat. Naopak radost mi udělalo plavání, v něm jsem si vytvořil osobní rekord. A skvěle mi vyšla i kombinace - střelba a běh. Díky ní jsem získal medaili. Myslím, že jsem celkově předváděl standardní výkony a jsem spokojený.
Takže změna pravidel, v níž byl běh spojen se střelbou, vám problém nedělá?
Zezačátku se mi v kombinaci tolik nedařilo. Už jsem ji ale natrénoval, zvykl si na ni a zpátky bych to už nevracel. Teď po úspěšném šampionátu jsem rád, že k takové změně došlo (smích). Myslím, že všichni čeští pětibojaři ukázali, že se jim daří i nyní.
Co vás nyní čeká?
V polovině září pojedu na finále Světového poháru do Rio de Janiera. A poté mě čeká pár dní dovolené a studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu.
