Článek
Dvaasedmdesátiletý Vítek, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 1963 s Koranem a o dva roky později s Mocnou, sledoval dostih z tribuny, potom se ještě večer podíval na záznam v televizi.
"Největší chybu bych hledal v tom chlapci, co jel druhého koně," řekl Vítek směrem k žokeji Stromskému. "Už prohrál koni druhou pardubickou," dodal Vítek. Připomněl Stromského chybu z předloňského dostihu, kdy s Amantem Grisem proběhl cílem první, ale později byl diskvalifikován kvůli špatnému průjezdu jedním otočným bodem.
Letos v neděli bojoval Stromský na Amantu Grisovi s Váňou a jeho Tiumenem ve finiši, ale o nozdry prohrál. V cílové rovince se nejdříve Stromský snažil bojovat u hrazení, ale pak soupeře obíhal. Po závodu majitel Amanta Grise podal protest, že byl jeho svěřence tísněn.
"Místa tam bylo dost, ale kůň je po 6800 metrech unavený, tak se mu tam moc nechtělo. Měl ho (Stromský) asi vytáhnout dřív a dřív ho rozhýbat," mínil Vítek. "Kam by se ten koník cpal po bariéře, to je věc žokeje, on na něm sedí. Musel by být moc razantní a mít koně v rukách, ale ten kluk (Stromský) je asi hodný," řekl Vítek.
Proto považuje Vítek dohady okolo finiše jubilejní 120. Velké pardubické za zbytečné. "Myslím, že to nemá opodstatnění," konstatoval Vítek, sedmkrát šampion mezi překážkovými jezdci, který pak trénoval v Lysé nad Labem a sedmnáctkrát se stal šampionem trenérů na rovině.
