Článek
Na tamním náměstí malé obce, kde žokej s rodinou žije, se sešlo přibližně sto jeho příznivců. Od dětí z mateřské školy s mávátky a papírovými číslicemi sedm po nejstarší obyvatele, sousedy a známé.
Když žokej dorazil, čekaly ho po domácku vyrobené transparenty, „Chyše zdraví vítěze, Pepíci jsou nejlepší" nebo "Chyše vítá Pepíka našeho profíka“ stálo na nich. „Je to dojemné, jsem trochu naměkko, to bude asi tím, že stárnu,“ řekl dojatý sportovec houfu novinářů.
Josef Váňa si připíjí před radnicí v Chyši se sousedy a známými.foto: Právo/Martin Polák
Atmosféra na náměstí byla veselá, do toho vyhrával harmonikář a u žokeje se střídali sousedé s gratulacemi. „Věděla jsem, že vyhraje, je pracovitý a poctivý dříč,“ řekla jedna ze starších žen, které na Váňu čekaly.
Nejrůznějších komplimentů a pochval si žokej vyslechl celou řadu. Starosta Chyše Miroslav Dorňák ho jakýmsi žezlem, které v obci nazývají Rychtářské právo, pasoval na krále dostihového sportu a krále Chyše.
Jestli se Josef Váňa i příští rok vydá v roli jezdce na Velkou pardubickou, to zatím neví. „Jsem z toho s prominutím unavený, ale chtěl bych ji jet,“ řekl žokej.
