Článek
Na jak dlouho jste přiletěla s manželem Mattem a dcerou Julií do Česka?
Budeme tu do půlky srpna, ale za čtrnáct dní mě čeká závod Světového poháru v Mnichově, kde budu střílet vzduchovku i malorážku, a začátkem srpna mistrovství Evropy v malorážce. To jsou celkem tři šance si Londýn vystřílet, takže nadcházející léto bude hlavně o tréninku. Samozřejmě čas na rodinu si také najdeme. Do Mnichova přiletí s australskou reprezentací táta (bývalý mistr světa Petr Kůrka - pozn. autora). Potom budeme nějaký čas všichni spolu, včetně sestry, která žije v Česku. Na delší výlety za známými to ale letos nebude.
Vraťme se ke zdravotním potížím. Po slibném pátém místě ze vzduchovkového mistrovství Evropy přišly dva výpadky na Světovém poháru v Sydney a Fort Benningu. Co se stalo?
Znovu se ozvala pravá kyčel. I když jsem se snažila, tělo to prostě nezvládlo. Když jsem se po porodu vrátila ke střílení, objevily se potíže s pravou kyčlí. Měla jsem několik pauz, po nichž to šlo, ale jakmile přišla větší zátěž, znovu se kyčel ozvala. Asi někde nastala chyba. Dokonce jsem zvažovala, jestli má smysl letět do Evropy na Světový pohár v Mnichově.
Těch 388 bodů z Fort Benningu vás asi vyděsilo...
Nevyděsilo, ale nepamatuji si, že bych v juniorkách, natož v seniorkách střílela ve vzduchovce tak málo.
Na to, že vám zbývají vlastně poslední čtyři šance, včetně vzduchovkového mistrovství Evropy příští rok, si vystřílet olympijský Londýn, se tváříte hodně optimisticky. Věříte si?
Věřím! S Mattem jsme si sedli a především on hledal možnost, jak ty potíže eliminovat.
Kateřina Emmonsfoto: Právo/Milan Malíček
Co vymyslel?
Změnila jsem techniku, především polohu vstoje. Nestojím tolik rozkročená, ale mám nohy blíž k sobě, takže váha se z pravé kyčle ve větší míře přenáší na levou nohu. Také hodně cvičím, patnáct minut až čtyřikrát denně.
Funguje to?
Zatím takhle trénuji pět dní, ale cítím velký pokrok. V malorážce jsem k tréninku poloh vleže a vkleče přidala i vstoje a výsledky jsou dobré. Horší to je se vzduchovkou, při níž celý závod stojím. Přeci jenom mám deset let zažitou jednu polohu a změna je proto hodně obtížná. Asi střelecky stárnu... Postupně to zkouším, přidávám si. Uvidíme. Hlava změnu bere, je v pohodě, ale kyčel se ještě vzpouzí.
Mluvila jste o tom s tátou, který vás léta trénoval a dovedl k největším úspěchům?
Zatím jen telefonicky, až přijede do Evropy, probereme to víc. Hlavně je rád, že jsme našli cestu a moje výkonnost jde nahoru. V malorážce bych si teď troufla na mistrovství Evropy i na finále.
Konzultovala jste potíže i s lékaři?
Absolvovala jsem důkladné vyšetření magnetickou resonancí a to potvrdilo, že nemám vyhřezlou plotýnku, což je u střelců běžný problém. Zdravotně jsem v pořádku. Teď jde o tu úpravu polohy. V úterý mne prohlédne docent Kolář. Věřím, že najde řešení. On je machr.
Kdyby nenašel...
Pak bych postupovala podle toho, co by mi řekl. Třeba bych vynechala svěťák v Mnichově nebo i srpnovou Evropu v Bělehradu. Uvidíme, nechci předbíhat.
Letos máte ještě tři možnosti si účast v Londýně vybojovat. Malorážku a vzduchovku ve druhé půlce června v Mnichově, malorážku v Bělehradě. Ale pak už zbývá příští rok jen vzduchovkové mistrovství Evropy. Nestresuje vás varianta, že byste do Londýna nejela?
Chtěla bych si účast vystřílet pochopitelně už letos. Stačí mi jedna disciplína, tu druhou mohu vzhledem ke splněným limitům na olympiádě také střílet. Pokud by ale docent Kolář řekl, že mám vysadit, nezbylo by mi, než poslechnout a vsadit vše na příští rok. Potom by ještě existovala varianta, že bych jela místo někoho jiného, samozřejmě pokud bych byla výsledkově lepší. Nestresuji se tím i proto, že stát se může cokoliv. Kdybych si zlomila nohu, také by mi nebyly dobré výsledky nic platné... Ale černé myšlenky si nepřipouštím. Prostě věřím, že si Londýn vystřílím sama!
Co léčba dalším miminem?
Tak o té minimálně do Londýna neuvažujeme.
Přiletěli jste z Ameriky na dva měsíce. Co vaše střelnice v minnesotském Grand Rapids?
Je zavřená, protože vzhledem k olympiádě měníme plány. Na podzim se přestěhujeme do sportovního střediska v Colorado Springs, kde jsou vynikající podmínky a bude tu i spousta výborných závodníků a závodnice nejen z USA, ale ze světa, což je pro přípravu skvělé. V lednu příštího roku bych chtěla přiletět do Čech a vydržela bych tu až do Londýna. Věřím, že tyhle plány vyjdou.
