Hlavní obsah

Softbalisté vyrážejí do Argentiny. Holobrádek se těší na přípravu s mistry světa, myslí i na titul Locos

Praha

Přesně za rok bude na Novém Zélandu zahájeno softbalové mistrovství světa v softbale a chybět na něm nebude ani česká reprezentace. Sezona v Česku ovšem končí dříve než v listopadu, proto národní tým vyrazil na zkušenou do Argentiny, kde na něj čeká čtrnáctidenní soustředění a přípravné zápasy se světovými šampiony. „Chceme zjistit, jaké to je hrát softbal v době, kdy nám běžně končí sezona. A co se týče úrovně, letíme na nejlepší možné místo," potvrzuje Michal Holobrádek, opora národního týmu.

Foto: Jan Beneš

Softbalový reprezentant Michal Holobrádek.

Článek

Před zatím posledním šampionátem zafungovala spolupráce opačným směrem, když do Česka přiletěl jihoamerický celek. „Hráli jsme osm zápasů za týden a jen těsně prohrávali, nebo... Ani si vlastně nevzpomínám, jestli se nám podařilo vyhrát," popisuje Holobrádek. Přiznává, že na domácím MS 2019 si Češi na soupeře věřili, jenže padli 3:6 a poté sledovali jejich senzační jízdu za titulem.

„To jsme vážně nečekali," přiznává s odstupem. Na letošním herním soustředění prý ale nebudou výsledky na prvním místě. „Osaháme si, jaké bude hrát v listopadu ve 30 stupních. My jsme měli pár týdnů volna, Argentinci normálně hrají. Netroufám si říct, jak nám to půjde," doplňuje jeden z nejlepších nadhazovačů Evropy, který na české scéně upoutal pozornost přestupem.

Foto: Česká softballová asociace

Veronika Pecková a Michal Holobrádek, opory českých softbalových reprezentací.

Po deseti letech opustil tým havlíčkobrodských Hrochů (mistři republiky 2016, 17 a 20) a oblékl dres konkurenta z Břeclavi. „Důvodů bylo hodně," říká reprezentant s tím, že se vrací domů. „Na domácí zápasy jsem jezdil tři hodiny, teď to budu mít tři minuty," pojmenuje jeden z faktorů, který hrál roli při přestupu. V kabině se sejde s kamarády, s nimiž vyrůstal, nastupovat bude i s o tři roky starším bratrem Jakubem. „Máme moc dobrý vztah," líčí. „Je catcher, spoustu času během softbalu trávíme společně. Hráli jsme za Brod a dojížděli spolu. I když jsme poslední dvě sezony nastupovali proti sobě, tak jsme si po každém zápase volali."

Nadhazovač je připravený i na to, že se bude muset vyrovnat s tlakem okolí. „To, že přestupuji do Locos neznamená, že hned vyhrajeme titul. Od doby, co se vše zveřejnilo, všechno vypadá tak, jako bychom titul už vyhráli," všímá si reprezentant. „Tým už byl sám o sobě kvalitní, rozhodně neměl mezery na nadhazovacím prkně, vždyť za něj hází Kuba Osička," zdůrazňuje, že na pozici nadhazovače nastupoval další z českých talentů.

„Kubovi jsem volal ještě před přestupem a ptal se ho, jestli si dokážeme naši spolupráci představit. Těším se na ni," prozrazuje. „Oba jsme v posledních letech museli nadhazovat devadesát procent zápasů, což není ideální. Teď si vše rozdělíme. Budeme spolu hrát, trénovat a učit se jeden od druhého," sděluje Holobrádek s tím, že přece mají obra hráči společný sen - vybojovat historicky první titul pro Locos."

Reklama