Nemám tuhle opičárnu rád, zlobil se po finále rychlopalník Strnad

„Já ho beru. Tady šlo především o to, vyzkoušet si olympijskou střelnici. Teď už vím, že si musím vzít kšiltovku, protože ve finálové hale svítí světla střelcům do očí. Získal jsem dost zkušeností, se kterými se dá do startu olympiády pracovat,“ říkal přeci jenom trochu zklamaným hlasem Martin Strnad.

„Mne ten nový formát finále štve. Dřív jsem postoupil s určitým nástřelem. Tady mi závod vyšel, hájil bych si druhé místo, a kdyby to Klimovovi nešlo, třeba bych ho skočil, nebo bych o jedno klesl. Jenže podle nového formátu postoupí šest nejlepších a začíná se od nuly. Počítají se čisté desítky, střílí se na čtyři sekundy na pět ran. Co desítka, průměr má necelých deset centimetrů, to bod, všechno ostatní je nula. Když vám to nevyjede, porazí vás borec, který měl v základním závodě ztrátu patnáct bodů... Prostě opičárna pro lidi, a to nemám rád,“ zlobil se.

Začal pěti body, jenže pak dal dva, jeden a ve čtvrté sérii tři... „To už jsem věděl, že vypadnu jako první. Dvacet ran absolvuje všech šest finalistů, po dalších pěti ranách končí ten nejhorší, až zbydou dva, kteří si to rozdají o zlato... Tedy já si to finále vlastně jen zkoušel. Když jsem dal prvních pět ran čistých, řekl jsem si, že finálovou střelnici zvládnu, a abych na sebe před olympiádou neupozorňoval, přenechal jsem slávu jiným,“ dodal s humorem sobě vlastním.

„Jako trenér jsem spokojený, protože kousek od finále byl I Josef Fiala. Martin Podhráský se určitě zvedne. Na ty příšerné podmínky, které tu panují, je to dobré,“ přidal se Břetislav Putna.

Průtrž mračen, pak pár minut sluníčko, a zase lijavec. Na rozdíl od střelnic „okresního přeboru“ na té olympijské nejsou stříšky, takže brokaři jsou vystaveni hříčce živlů. „Je to strašný. Jeden terč mi vítr srazil k zemi. Neměl jsem šanci ho ani zaměřit,“ krčil rameny olympijský vítěz z Pekingu David Kostelecký. „Ale bylo dobré si olympijskou střelnici vyzkoušet. Vím, co mě tu čeká a kde se připravovat, aby podmínky byly podobné,“ dodal.

Nakonec byl z české trojice nejlepší se 116 body. „Nepamatuji velký závod, kde by stačilo 118 bodů na účast ve finále. Výsledky tu byly hrozné. Ale je to divné, když koukáte přes zelenou plachtu či síťovinu na baráky v pozadí. Je vidět, že všechno je provizorní. Haly, tribuny i střeliště hned po olympiádě zase zmizí,“ kroutil hlavou Kostelecký.

Nejlépe z českých brokařů měl závod rozjetý Jiří Gach. Před poslední sérií 25 ran byl dokonce na děleném druhém místě. Jenže udělal v dešti a větru pět chyb a spadl do čtvrté desítky. „Prostě hrozný, co k tomu říct,“ krčil rozpačitě rameny. Jiří Lipták také nezazářil.

Totálním propadákem skončil závod v libovolné malorážce 3x40 ran. Ani jeden z trojice Petr Šmol, Ondřej Rozsypal či Václav Haman se do elitní padesátky, která bude střílet sobotní závod, nevešel. Naopak v pohodě se kvalifikoval manžel české střelecké královny Kateřiny Emmons Matthew. „Už se těším na Kačku a malou Julinku,“ říkal s úsměvem.