Článek
Už máte bronz z mistrovství světa, stavíte evropský titul ještě výš?
Nedá se to srovnat, svět je zase jiná úroveň, ale úspěch je to obrovský a moc si ho vážím. Zvlášť když je to už 25 let, co Jirka Sosna vyhrál, tak snad na další zlato nebudeme čekat tak dlouho.
Před šampionátem jste si stěžoval na únavu, a že vám judo moc nejde. To jste mlžil?
Fakt ne, týden před šampionátem jsem byl vyřízenej a říkal si, jestli tu má vůbec cenu startovat. Ale jak se turnaj blížil, cítil jsem se líp a líp, v sobotu to bylo už dobré. I díky té spoustě fanoušků, kteří sem dorazili, mají na mé medaili velkou zásluhu.
Měl jste vůbec na cestě ke zlatu nějaký krizový moment? Působil jste suverénně…
V prvním zápase jsem se rozehříval, trval dlouho, soupeře jsem uškrtil až na konci. Další tři byly rychlé, podařily se mi i hezké hody. A Grol byl pak nejtěžší soupeř, je šikovný. Třikrát jsem s ním prohrál, teď poprvé jsem ho porazil. Navíc ve finále mistrovství Evropy.
Jak byste popsal klíčový okamžik finále?
Měl jsem taktiku začít trochu pasivněji a zkusit ho unavit. Hezky do mě nastupoval, ale já se dobře bránil. Ke konci už trochu nemohl, já kontroval jeho nástup a pak jsem si to už udržel.
Měl jste o to větší radost, že jste porazil zrovna Grola, s nímž nejste velký kamarád?
Samozřejmě. Před finále jsem neměl radost, nerad se s ním peru. Ale po zápase už to byl skvělý pocit, dlouho jsem se s ním trápil, teď to konečně vyšlo.
Na velkou oslavu to ale asi nebude, v neděli by vás měla čekat soutěž družstev…
Určitě si s trenéry nějaké pivo dáme, ale přehánět to nebudeme, když mě zítra čeká další závod. Ale uvidím, jestli se budu vůbec prát, po pěti zápasech toho mám dost. Nechám to na trenérovi, jak rozhodne.
