Článek
Cítíte hodně velké zklamání?
Jsem z té brambory smutný. Ten pocit je o to víc hořký, že ve hře byla i účastnická místa pro olympijské Rio, která brali medailisté. Ale nepojedu domů s prázdnou, máme bronz v družstvech, což je skvělé, protože tu byla obrovská konkurence. Ta ten smutek vynahrazuje. Kdyby mi před závodem někdo řekl, že tu střelím 124 terčů, bral bych to. Tohle je moje oblíbená střelnice, patří k nejlepším na světě, střílí se tu vysoké výsledky. Vždyť David Kostelecký musel na 123 do rozstřelu o semifinále a nakonec vypadl.
V boji o medaili jste se utkal se čtyřnásobným mistrem světa a držitelem tří olympijských medaili Giovannim Pellielem. Byl to soupeř nad vaše síly?
Tak se to nedá říct. Závod začíná od nuly, ale je to loterie, protože máte na terč jen jednu ránu. Udělal jsem chybu hned v první položce, což soupeře možná uklidnilo a odstřílel všech patnáct bez chyby. Já udělal ještě dvě. Ta poslední nepovedená rána už ale o ničem nerozhodovala. Pellielo mě porazil o tři terče, bylo to jednoznačné.
Který z terčů, které jste netrefil, vás nejvíc mrzí?
Ze semifinále a duelu o medaili v podstatě žádný, byly těžké. Zato v základním závodě jsem minul rovný terč, který patří k nejjednodušším. Kdybych ho dal, měl jsem vyrovnaný světový rekord a třeba by to vypadalo pak jinak, ale to jsou kdyby, ta ve střelbě neplatí.
Kdy bude další šance bojovat o účast na olympiádě?
Příští rok na Světových pohárech a mistrovství světa i Evropy. Život jde dál. Jestli je spravedlnost, tak se to povede.
