Rubriky:

Ostatní

Kanci ještě nevymřeli, říká nejúspěšnější střelec světové historie Januš

9. března 2015 11:22 - Arnhem/Praha

Dvaačtyřicetiletý střelec plzeňské Dukly Miroslav Januš se stal nejúspěšnějším střelcem světové historie. Na mistrovství Evropy ve vzduchovce v Arnhemu vybojoval společně s Bedřichem Jonášem a Josefem Niklem stříbro v běžícím terči na 30+30 ran a ve smíšených bězích přidali bronz. Z vrcholných seniorských soutěží - OH, MS a ME - si přivezl 101 medailí. To zatím žádný střelec v historii nedokázal. K tomu má ve sbírce ještě deset cenných kovů z juniorských světových a evropských šampionátů a dalších dvacet ze Světových pohárů, které se v běžícím terči stříleli, když byl ještě v olympijském programu. „A to už jsme měli být mrtvá disciplína. Že se dalo dohromady družstvo je zázrak, ale také důkaz, že kanci, jak se nám přezdívá, protože terčem bývala silueta divočáka, ještě nevymřeli, říkal Miroslav Januš s úsměvem.

 

Profimedia.cz

Loni na podzim se prakticky rozpadl elitní český tým v běžícím terči. Bedřich Jonáš pracuje na lesnické škole v Písku, Josef Nikl v soukromé firmě svého strýce. V Dukle Plzeň jste zůstal jen vy, ovšem jako trenér pistolářů. Napadlo vás, že byste se ještě sešli a dokonce bojovali na vrcholné akci o medaile?

Vlastně ani ne. Nejlépe jsem na tom já, protože v Plzni mohu dál pravidelně trénovat. Bedřich Jonáš už vezme pušku do ruky jen ve volném čase na písecké střelnici a občas přijede do Plzně. Pepa Nikl netrénuje vůbec. Původně jsme měli do Arnhemu jet jen my dva s Bedřichem. Nakonec jsme přesvědčili i Pepu a dali jsme dohromady družstvo. Chtěli jsme uspět co nejlépe, ale že si přivezeme domů dvě medaile, to nás nenapadlo. Pro nás to je obrovský úspěch a báječně jsme si ho užili.

Vy jste získal na velkých seniorských soutěžích - olympiádách, světových a evropských seniorských šampionátech 99 medailí. Byl pro vás před Arnhemem motivací zisk té sté, která z vás udělala nejúspěšnějšího střelce světové historie?

Dá se říct, že do jisté míry ano. Už jich mám sto a jednu. Ale před šampionátem jsem na to tolik nemyslel. Když se podařilo získat k návratu Pepu Nikla, spíš jsem se soustředil na to, abych šampionát nezkazil družstvu. Osobní ambice šla přeci jenom stranou. Cítil jsem jinou odpovědnost, než když střílím jen za sebe.

Na šampionátu jste tak říkajíc jako střílející trenér. Koučoval jste i kolegy?

Nejsem oficiálně vedený jako trenér. Ve dvaačtyřiceti letech jsem v týmu nejstarší, ale to už platí řadu let. My se už pár roků vlastně trénujeme sami a jeden druhého. Spočívá to v tom, že si sedneme a řekneme si, kdo v čem udělal chybu. Pohled kolegy je vždycky hodně cenný. Společně také hledáme cestu k jejich odstranění. Funguje nám to výborně. Nikdy jsme neřešili, že já jsem nejstarší a odstřílel jsem toho nejvíc, a Pepa je nejmladší. Když jsem v roce 1989 získal první medaili na juniorském mistrovství světa, ještě nebyl na světě.

V prvním závodě v Arnehmu na 30+30 ran vám ke zlatu chyběly dva body. Mrzely hodně?

Vůbec ne! My jsme byli šťastní za medaili. Dlouho to vypadalo, že nebude žádná. Třetí borci z ostatních týmů ale hodně chybovali, takže jsme se vyhoupli na druhou příčku. Vůbec jsme nekoukali, kdo je první a kolik nám na ně chybí a kolik máme na třetího.

Bylo pro Nikla těžké se po půl roce vrátit ke střílení?

On jezdí u firmy svého strýce, která pracuje pro zemědělce. Když jsem ho přesvědčil, aby jel, vzal flintu, potrénoval jeden víkend, pak si vystřelil před odjezdem na šampionát v Plzni. V prvním závodě bylo znát, a netajil to, že se dostává postupně zpátky. Ve druhém závodě, tom bronzovém, to byl právě on, kdo zabral a dostal nás na stupně vítězů. Ukázal, že to, co technicky umí, se nezapomíná. Nakonec nám ke stříbru chyběla jediná desetinka.

Šampionát skončil. Uložíte se opět k pomyslném spánku jako Blaničtí rytíři, a probudíte se před dalším šampionátem?

Možná jsme jako družstvo stříleli opravdu naposledy. Ve vzduchovce určitě. Co se týká malorážky, koncem července se střílí v Mariboru mistrovství Evropy. Pepa bude mít ve firmě žně. Strýc mu vychází vstříc stejně jako lesnická průmyslovka v Písku Bedřichovi, ale těžko říct dopředu, jestli Josef bude moct na šampionát a jestli stihne něco potrénovat. Necháváme to otevřené. Nejspíš pojedeme s Bédou a budeme střílet jen jednotlivce. Dopředu to ale nevzdáváme jako družstvo. Rozhodne se na poslední chvíli.

Kterou z medailí, jež jste za víc než čtvrt století závodění získal, považujete za nejcennější?

Nedělám mezi nimi rozdíly, každá má svoji cenu. Samozřejmě zvláštní postavení v té sbírce má olympijský bronz z Atlanty.

Vypadá to, že běžící terč, nejúspěšnější disciplína české sportovní střelby zřejmě umře...

Bohužel. Máme podporu jen od Dukly, pro svaz jsme přítěží, což je znát. Ale uvidíme. My se jen tak nevzdáme. Kanci ještě nevymřeli.

Janušovy medaile
Celkem 52 zlatých 34 stříbrných 45 bronzových
OH 0 0 1
MS 14 8 6
ME 31 20 31
SP 7 6 7
Bez juniorských a SP
Celkem 41 zlatých 27 stříbrných 33 bronzových
Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní