Článek
V čem byl problém, kvůli němuž jste na konci dubna skrečoval semifinále v Mnichově?
Za ty roky, co hraju, mám levé koleno opotřebované, takže bylo třeba zasáhnout do techniky servisu. Bavili jsme se s docentem Kolářem, jak to místo co nejméně zatěžovat. Když to řeknu laicky: nesmím chodit při servisu tolik do kolen.
Nebude to pro vás problém po tolika letech mezi profesionály během pár týdnů překopat návyky?
Moje výhoda je v tom, že umím imitovat hráče a jejich pohyby. A díky tomuto daru to problém být nemusí.
Koho teď začnete na kurtech připomínat?
(směje se) Pořád budu servírovat jako Štěpánek. Myslím, že to ani nepoznáte…
Změní se tím i váš oblíbený styl servis–volej?
Dokonce se mi na síť chodí líp než dřív! Mám lepší reakci, ačkoli v botách mám nové vložky a noha je postavená jinak.
Kde berete sílu k neustálým návratům po zraněních?
Jsem prostě hodně psychicky odolný, i když zranění přicházejí v nejnevhodnějším období. Prostě tak to je, nemůžu brečet.
Žádné myšlenky na konec kariéry jste neměl?
Nikdy. I v roce 2006, kdy jsem necítil pravou ruku, jsem si jen strašně přál, abych mohl zase začít rychle hrát, protože ten pocit byl strašidelný.
| Štěpánkovy patálie |
| 2006: Po čtvrtfinále Wimbledonu, kde neproměnil dva mečboly proti Björkmanovi, vynechal zbytek sezóny kvůli chronickým problémům se zády, které omezovaly jeho pohyb. |
| 2007: Zablokovanými zády vyděsil fanoušky v rozhodující dvouhře daviscupové baráže se Švýcarskem. |
| 2009: Po čtvrtfinále Davis Cupu s Argentinou se měsíc dával do kupy se zraněným kolenem. |
| 2010: Mononukleóza ho vyřadila ze hry na dva měsíce. |
| 2011: V 1. kole DC proti Kazachstánu nenastoupil kvůli chřipce, v Mnichově skrečoval v semifinále pro bolesti levého kolena. |
Za fyzioterapeutem Kolářem jste kvůli jeho přítomnosti u hokejového týmu musel dojíždět do Bratislavy. Pohltila vás atmosféra mistrovství světa?
Jako každý Čech jsem fandil, dokonce jsem se dostal do hlediště na ten nejvyhecovanější zápas Česko–Slovensko. S klukama jsme pak šli na večeři, nějaký čas jsem s nimi byl. Viděl jsem, jak drží pospolu, a bylo to úžasný.
Ve dvaatřiceti patříte k nejstarším tenistům na okruhu ATP. Je pro vás inspirací Jaromír Jágr, který válí i v devětatřiceti?
To je unikát. Za celou kariéru nebyl nějak vážně zraněný, takže je vidět, že se o sebe dobře stará. Byl bych rád, kdybych se v jeho věku ještě objevoval na grandslamech…
Jágr plánoval, že zase vyrazí na French Open. Může vám v něčem třeba i poradit?
On vždycky trénoval hodně, ale osobitým stylem. Klade důraz na maličkosti – výbavu, hokejky, brusle. Prostě nuance, které ovlivňují výsledek. To je důležité i v tenise, aby člověk měl ty svoje housle vyladěné…
A nějaká konkrétní rada?
Jednou byl v Paříži, když jsem hrál třetí kolo s Grosjeanem. Vedl jsem 2:1 na sety a začal ze sebe pouštět emoce. Stáhl jsem do toho i diváky a prohrál v pěti setech. S Jardou jsme pak seděli a on říkal, že mi moc nepomohlo, když jsem ty emoce neubrzdil. Fanoušci na mě začali přenášet negativní energii… On to prostě vidí z jiné stránky.
Nejde se nezeptat, co říkáte na Djokoviče a jeho úžasnou sérii 37 vítězství?
Po tom, co předvádí, už mu snad všichni přejí, aby to zvládl bez ztráty kytičky a vytvořil nový rekord. Blízko porážky byl za tu dobu snad jen jednou, teď v Římě s Murrayem. Má sebevědomí, prohrát mu asi přijde nemožné.
Je to jenom záležitost sebevědomí?
Zlepšil se herně. Skvělý servis, forhendem víc tlačí, jde na síť, to jsou spojené věci.
Takže kdybyste si měl před Paříží tipnout: Nadal, nebo Djokovič?
Vítěze, nebo soupeře? (směje se) Já si tipnu Djokoviče, má obrovskou motivaci. Klepe na dveře prvního místa v žebříčku, to je jeho cíl. Loni si vyčistil stůl a obětoval tomu všechno. Ale pořád je to nejtěžší turnaj na světě a hrát s Nadalem pět setů… Fyzicky to pro Djokoviče nebude problém. Já v Římě poprvé v životě viděl Nadala unaveného, na dvorci v předklonu. Prostě Novak se dotáhl na Rafu ve všem. Jede na všech frontách a je nezastavitelný.
