Článek
Původně jste tipoval Zeballose, ale Argentinci na vás v první den semifinále vyšlou Mayera. Překvapilo vás to?
Ani moc ne. Když jsme se bavili, koho dají na dvouhru, tak Mayerovo jméno padalo docela často. Jeho styl je agresivní, v New Yorku odehrál dobrý zápas s Murraym. V Davis Cupu nikdy moc nerozhodoval žebříček. Prostě potřebuju vyhrát tři sety, za ně je bod.
Proti Berlocqovi, který je žebříčkově o čtyřicet míst před Mayerem, by byl asi rychlý kurt větší zbraní...
Hlavně je potřeba říct, že dvorec je připravený skvěle. Působil na mě v týdnu rychlejším dojmem, protože jsme hráli dlouho venku a na betonu. Loni před finále jsme měli pár turnajů v hale, takže to bylo o něco víc podobné. Španělský tým byl taky silnější, měli Ferrera a sehraný debl, ale my nemůžeme podceňovat ani jednoho z Argentinců.
Takže jste u nich nezpozoroval poraženeckou náladu?
To fakt ne. Oni jsou ale všichni super kluci, třeba Mónaco je poprvé v Praze a říkal, že se mu tady strašně líbí.
Tak mu snad Prahu trochu znechutíte na kurtu...
Je krásné, když máme možnost se vrátit před naše publikum a ukázat se fanouškům, kteří nás loni dohnali k vítězství.
Je pro vás postup do finále Davis Cupu a případná obhajoba velkou výzvou?
Finále se člověku nikdy neokouká. To je jedna z věcí, která se neomrzí, a člověk to může, pokud to jde, dělat pořád. To nás žene a bylo by skvělé dotlačit to zase co nejdál. Chci, aby se na tu naši éru s Radkem vzpomínalo, což je to nejlepší, co za sebou může sportovec nechat. Kdyby se to zase podařilo dotáhnout až úplně na vrchol... Proč ne?
