Rubriky:

Sport+

Doma u mistryně světa. Jak se česká Anička chystá na skeleton

18. ledna 2019 14:28 - Königssee

Už dávno je čas večeře, přes jídelní stůl v domě u bavorského Königssee leží skeleton. Co chvíli na něj jemná ručka přilepí proužek černé pásky. „Dělám to už o odpoledne," prohodí Anna Fernstädtová.

 

Jan Kasl/Sport Invest

Nové české skeletonové hvězdičce zaberou přípravy „nářadí" na závod čtyři hodiny. Co ještě předchází tomu než se 22letá juniorská mistryně světa, která loni v létě přešla od německé reprezentace, spustí po břiše hlavou napřed do ledového koryta?

„Den před závodem chystám skeleton. Začínám s kudlami. Zaberou nejvíc času, zhruba dvě hodiny. Přejíždím je a čistím šmirglem, aby nebyly hrubé a jely co nejrychleji. Blýskají se, až se v nich skoro vidím," směje se Fernstädtová.

Skeletonistka Anna Fernstädtová

Jan Kasl/Sport Invest

Nože volí podle teploty. Jiné na mráz, jiné, když je nad nulou. Nakonec kudly obalí gumovými chrániči, na kterých je fixou napsáno její křestní jméno. Následuje fáze číslo dvě - lepení. Boky a stranu, na které při jízdě leží, donekonečna oblepí páskou. Kousek po kousku. Důvod? „Aerodynamika. Aby na skeletonu nebyla sebemenší věc, která by odstávala a kladla při jízdě odpor," vysvětluje Fernstädtová.

Jde téměř o hodinářskou práci, kontroluje každý milimetr. Pokud zjistí, že páska stoprocentně nelícuje, sáhne po zapalovači. Po místě přejede plamenem, aby páska přilnula. „Jsem precizní. Jedna soupeřka je ale pečlivější. Dokáže oblepit skeleton v kuse, aniž by pásku trhla. Ale upřímně, nebaví mě to. Kdybych nemusela, tuhle činnost nedělám," tvrdí závodnice, jejíž matka je Česka. „Pak si ještě musím našít na dres startovní číslo. Čím nižší, tím lepší. S každou jízdou se led zhoršuje, šance na dobré umístění se s vyšším číslem snižuje," uvádí Fernstädtová.

Skeletonistka Anna Fernstädtová

Jan Kasl/Sport Invest

Přehnanými rituály v den závodu netrpí. Dá si dobrou snídani, zabalí věci a vyrazí na dráhu. „Při rozcvičení poslouchám hudbu, něco na dobrou náladu. Pak si projdu dráhu. Jediné, co neměním, je, že si jako první oblékám pravou botu," culí se šestá žena z loňské olympiády v Jižní Koreji.

Ledovým korytem letí rychleji, než mají povolena auta na většině evropských dálnic. Někdy až 140 kilometrů v hodině. Není divu, když jen samotný skeleton váží téměř 29 kilogramů, což je limitní hmotnost. Jak skeleton „řídí"? „Kočíruju koleny, hlavou, rameny. Pracuji s tlakem od dráhy a s rychlostí," podotýká Fernstädtová. Nejnáročnější je to pro hlavu, udržet jí nad ledem není jednoduché. Především v zatáčkách dochází ke značnému přetížení.

Česká reprezentantka ve skeletonu Anna Fernstädtová.

Robert Neumann, Sport.cz

Útok na medaili na domácí dráze v Königssee, kde od 13 let žije, jí nedávno zhatilo počasí. Kvůli sněhové kalamitě byl šampionát přeložen na 18. ledna do Innsbrucku. Fernstädtová však dala přednost Interkontinentálnímu poháru v americkém Park City. Potřebuje body, aby příští sezonu mohla startovat ve světovém poháru. Za umístění na mistrovství Evropy se nedávají.

Další šanci na medaili však bude mít brzy: na únorovém MS juniorů v Königssee a následně v březnu na světovém šampionátu v Kanadě. „Jestli můžu uspět? Musím," culí se Fernstädtová.

Robert Neumann (Königssee), Sport.cz

Zrušit

Nejlepší články a glosy jednou týdně do e-mailu

Zadané údaje zpracováváme dle těchto podmínek.

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+