Článek
Ne proto, že dal nároďáku definitivní sbohem, na to má vzhledem ke svému zdravotnímu stavu svaté právo. Juventus Turín, jeho zaměstnavatel, má přednost. Logické, snadno pochopitelné, netřeba diskusí.
Ale styl, noblesa, úcta, ochota skutečnosti otevřeně vysvětlit, to je to, oč tady běží. To vše do nebe volajícím způsobem chybí. Jedno zajímavé přirovnání: když končil ve francouzské reprezentaci Zinedine Zidane, hvězda stejné velikosti, svolal záložník Realu Madrid doma ve Francii obří tiskovou konferenci, kde ochotně vysvětlil důvody svého kroku, rozloučil se, odešel a měl klid.
Nedvěd? Ten fanouškům poslal do tváře šokující plivanec, schoval se za prohlášení tlumočené manažerem Nehodou, 'zahodil' telefon a má klid taky. Jak nedůstojné. Opravdu nemohl přiletět do Prahy a vše otevřeně říct třeba jako Zidane a další? Proč asi? Skutečně končí jen kvůli pochroumanému kolenu?
Něco tady smrdí. Trenér Brückner byl v neděli v Turíně a přijel podle svých slov s příjemným pocitem. Padla dokonce dohoda, že na Rumuny kapitán přijede! Mluvili spolu mezi čtyřma očima a bylo dost možností, aby se trenér vše dozvěděl jako první přímo z úst hráče.
V pátek byl Brückner v šoku, tohle rozhodně nečekal. Stejně jako fanoušci, kterým ještě minulý týden Nedvěd v dalším prohlášení slíbil, že se do reprezentace vrátí, až definitivně vykurýruje koleno. Ta slova dnes zavánějí schizofrenií. Takhle neodcházejí velcí hráči.
