Článek
Zažíváte velké zklamání?
Obrovské, touha po medaili byla velká. Těžko se vstřebává, když vidíte druhý tým, jak se raduje. Nezvládli jsme dva nejdůležitější zápasy, takže až tak pozitivně olympiádu hodnotit nemůžeme. S odstupem času budu asi vzpomínat jinak, teď jsem v negativních emocích.
Nebyla v mužstvu po čtyřech výhrách až moc velká euforie?
Nemyslím si, že bychom lítali hlavou v oblacích, to ne. Cítili jsme, že tenhle tým má sílu, že můžeme něčeho dosáhnout, ale nakonec se to nepovedlo. O to je to horší.
Nepodepsala se na vás v zápase o bronz s Kanadou semifinálová porážka s Ruskem?
Oklepat se z porážky je vždycky náročné, ale Kanaďané dostali v semifinále daleko větší facku, když prohráli s Němci. Šli jsme z podobných pozic. Takže si myslím, že úplně dole jsme nebyli. Začátek nám nevyšel, prohrávali jsme 1:3, to nás stálo bronzové medaile.
Cítil jste, že mužstvo najednou bylo za tohoto stavu vykolejené?
Byl to zápas blbec. Připravovali jsme se, že Kanada bude silná v předbrankovém prostoru. I když jsme se snažili k nim dotahovat, byli jsme s nimi svázaní, hokejka se tam vždycky uvolnila. Dvakrát na puk dokázali dosáhnout, změnili směr střely a dali tak dva góly. Puk si vždycky našel skulinku v mém postoji. Nic jsme ale nevzdali, chtěli jsme se ještě porvat, ale museli jsme do toho jít trošku na risk, na vabank.
I proto jste dostali šest gólů?
Právě, neodpovídá to obrazu hry. My už museli jít na velký risk, otvírala se okýnka a Kanada jich využila. Pro gólmana je ale vždycky nepříjemný, když dostane šest gólů.
Soudíte, že kdyby rozhodčí v 51. minutě uznali gól Erata na 3:5, který nakonec neplatil kvůli postavení Zohorny v brankovišti, dalo by se se zápasem ještě něco dělat?
Pomohlo by nám to, ale všichni jsme viděli, že Zohy brankáři překážel. Takže rozhodčí rozhodli dobře.
Říkal jste, že časem, po opadnutí emocí, budete na turnaj v Pchjongčchangu vzpomínat jinak než nyní. Odhadnete alespoň, jak?
Asi dobře, sešla se tady super parta. Byla zábava hrát takový hokej, měl dobrou úroveň, zápasy byly hezké a vyrovnané. Nějakou sílu jsme ukázali, ale na druhou stranu čtvrté místo není žádný úspěch. Na čtvrtého si nikdo nevzpomene. Takže jako úspěch to určitě považovat nemůžeme.
Martin Erat bezprostředně po zápase s Kanadou ohlásil svůj konec v národním týmu. Jak budete na kapitána vzpomínat?
Poznal jsem ho teprve v této sezóně, nejvíc tady na olympiádě. Byl jeden z hráčů, se kterými pro mě bylo ctí hrát. Protože je to velká osobnost, v kabině byl hodně znát, i v partě to byl náš lídr. Patří mu velký dík za to, co dokázal pro český hokej. Zaslouží si velkou poctu.
Pojďme k vám. Když měl kouč Jandač vyzdvihnout jednoho hráče týmu za jeho výkony, označil právě vás. Zámořská média dokonce vaše počínání v Pchjongčchangu srovnávala s výkony Dominika Haška během ZOH v Naganu. Zaznamenal jste to?
Přiznám se, že jsem během turnaje média vůbec nesledoval, takže nevím, co se kde psalo. Ale beru to s rezervou, média se vždycky snaží trošku něco zveličit, udělat senzaci.
Už v úterý vás v KHL čeká zápas za Čeljabinsk. Jak těžké bude během pár dní přešaltovat myšlení na klubovou úroveň?
Bude to těžké, už v neděli se rozletíme do světa. Člověku musí rychle mysl přepnout. Bude mi ale chybět parta. Život v olympijské vesnici byl super. Hrozně rád budu na olympiádu vzpomínat.
Po sezóně vám v Čeljabinsku končí smlouva, zájem prý o vás má několik týmů z NHL. Předpokládám, že nejlepší hokejová soutěž světa by pro vás byla velkým lákadlem...
NHL je sen každého hokejisty. A pokud bych měl nějakou šanci se tam podívat, rád bych si to zkusil. Ale popravdě nevím... Zatím to neřeším, do konce sezóny mám smlouvu v Čeljabinsku, kde nás čeká play off. A na to se budu nejvíc soustředit.
