Článek
„Vyšlo to super, protože mám pocit, že aktuálně jsem v životní formě. Nikdy jsem se necítil lépe. Hlavně ve slalomu se mi daří," vyhlíží nedočkavě závody na sjezdovkách v Koreji.
V letošní sezóně Berndt pocházející z Jablonce nad Nisou poprvé v kariéře nemusel počítat každou korunu. „Už druhou sezónu po sobě se mi podařilo uzavřít smlouvu se stejnými sponzory a před probíhajícím ročníkem jsem prvně v kariéře měl prostředky i na vlastního trenéra. V minulosti jsem rozpočet lepil všelijak, s financemi to bylo složité. Na ledovec za tréninkem jsem jezdil, jak se dalo, moc plánovat jsem nemohl, protože nikdy nebylo jasné, kolik vlastně mám na sezónu peněz," popisuje drsnou realitu.
„Celou kariéru mě podporovali rodiče, bez nichž bych se lyžování věnovat nemohl. Po sezóně jsem navíc chodil na brigádu, abych si přivydělal. Třeba jsem natíral střechu, sekal zahradu. Prostě fyzická práce," vypravuje závodník, jehož maximem je třiadvacátá příčka z ledna 2017 v závodě světového poháru v alpské kombinaci ve švýcarském Wengenu.
Nikdy si však nestěžoval na nepřízeň osudu. „Ať už to bylo se zabezpečením všelijaké, nikdy jsem nechtěl s lyžováním seknout. Mám ho moc rád," vykládá borec, který začínal s lyžováním v Rokytnici. „Že jsem vydržel, je možná odraz i mých začátků. Děda často vykládá historku, jak jsem jako dítě jednou na kopci lyžoval jediný, a přestože lilo jako z konve, nechtěl jsem jít domů," směje se Berndt při vzpomínce na úplné začátky.
Odhodlání a zarputilost byly v kariéře potřeba. Když před čtyřmi lety těsně o jediné místo unikla účast na olympijských hrách v Soči, Berndt nezahořkl. „Šlo o obrovské zklamání. Ale současně i motivaci dostat se do Pchjongčchangu," vysvětluje devětadvacetiletý závodník, který se nemůže dočkat zahajovacího ceremoniálu. A nebojí se ani desítek minut na mrazu. „Jde přece o splnění sportovního snu. A navíc jsem byl v prosinci závodit v Číně, kde bylo pětatřicet pod nulou. Jsem připravený na všechno!"
