Článek
Nebyli Rusové překvapeni, že jste dorazil s takovým předstihem?
Nejvíc jsem zaskočil koordinátora závodu Petera Kricka, potkali jsme se v hale v kantýně, on čekal, že se týmy začnou sjíždět až v pátek. Ale bruslaři o tom věděli, Nathalie jim dala avízo.
Týden jste strávil v moskevském bytě své francouzské přítelkyně, ale v neděli jste se přesunul do oficiálního hotelu. Proč?
Na ten tréninkový týden mi to vyhovovalo maximálně, protože jsem to měl dvacet minut na halu, což je na Moskvu velmi příjemná vzdálenost, ale abych se pořádně soustředil na šampionát, přestěhoval jsem se. Určili jsme si jasná pravidla, už od doby, co jsme spolu začali chodit, že během závodu se potkáváme spolu jen u ledu a třeba na obědě a večeři.
Během toho přípravného týdne v Moskvě fungovalo vše tak, jak jste si představoval?
Ano. Zbavil jsem se časového posunu, měli jsme tu krásné počasí, vůbec není zima, i když jsme v Rusku, spíš to vypadá jako jaro. Já měl nakonec jen jednu možnost jezdit v hlavní hale, jinak jsem byl v tréninkové. Led je dobrý, ale rozměry jiné než v Kanadě.
To jste na tom jako hokejisté po návratu z NHL. V čem to dělá největší problém vám?
Jednak je to těžší na orientaci, druhá věc je takový pocit sebevědomí dobrého bruslaře. V Kanadě na jeden přešlap dojedu od mantinelu k mantinelu, tady těch přešlapů musím udělat víc. Ale letos jsem se s tím moc nepral, Grand Prix jsem jel také na velkém olympijském ledu.
Moskva krasobruslením žije?
Moc jsem neměl šanci potkávat lidi v centru Moskvy, jen v sobotu jsem se prošel, tam jsem nic neviděl. Ale Nathalie kupovala známým a kamarádům lístky před dvěma týdny a ten minulý už byly všechny vyprodány. Takže tím žít bude.
Projeví se na úrovni šampionátu jeho odložení z Tokia na termín o měsíc později?
Nemám představu, jak se to projeví na ostatních, já se to na sobě snažím skrýt. Ale mám pocit, že se to projeví. Nebude to katastrofální šampionát, ale bude to znát na výkonech.
Vy na sobě cítíte po delší sezóně větší únavu?
Udělali jsme vše, co šlo, abych byl v nejlepší formě, ale cítím to. Nejen celkovou únavou, ale bolí i záda, kolena. Ale teď už mám před sebou poslední dny sezóny, tak se na to těším.
Michal Březina říká, že na medaili může myslet až dvanáct lidí…
Já to nepočítal, ale je pravda, že špička se vyrovnává. Nejvíc skloňované jméno je Patrick Chan, který předváděl stabilně dobré výkony celou sezónu.
Vy o konkrétních umístěních mluvíte nerad, ale předpokládám, že po medaili toužíte.
Určitě. Při samotném závodě se to budu snažit odblokovat, ale medaile z mistrovství světa je něco, po čem toužím a čeho chci dosáhnout. Mám medaile z mistrovství Evropy, dvě „brambory“ ze světa, takže mi pořád něco chybí. Tohle chci dokázat, než skončím.
Byl jste rád, že nemusíte na rozdíl od Michala Březiny do kvalifikace?
Jsem upřímně rád, že nemusím jet ještě jednu jízdu. Ale popral bych se s tím, stačí solidní jízda, není velký tlak, body se dál nepočítají. Když jsem začínal, tak se body z kvalifikace brali dál, užil jsem si to dostkrát, teď si to zkusil Michal a pro příští rok to samozřejmě zařídíme tak, abychom nemuseli do kvalifikace ani jeden. (úsměv)
Budou se vaše jízdy drobně lišit od těch, co vám vynesly evropský bronz v Bernu?
Několik kroků a spojovacích prvků jsme změnili, abych nedal rozhodčím šanci mi dát nižší známky. A měla by tam být čtverná kombinace v krátkém programu i volné jízdě.
Ve středu i ve čtvrtek pojedete už brzy odpoledne před sportovními dvojicemi.
Je to netradiční. Chápu, že Rusko nemá žádného černého koně v mužích, tak to pro ně není vrchol. Na druhou stranu si myslím, že bychom si aspoň jeden večer zasloužili pro sebe. Já se budu snažit probojovat i ve volné jízdě ideálně do poslední rozjížďky.
Mimochodem, připomněl jste si i v Moskvě Velikonoce a vyrazil za vaší přítelkyní Nathalií s pomlázkou?
Tady by byl problém pomlázku sehnat, ale jeden takový žertík jsem si pro ni ještě nachystal a teď už se stoprocentně soustředím na závod. (usmívá se)
