Článek
Jak moc jste si připouštěli, že prohra by pro Slavii znamenala konec snu o titulu?Věděli jsme, že hrajeme s nožem na krku a podvědomě každý asi trochu nervózní byl, ale ze mě osobně to spadlo hned při prvním střídání. V hodně bouřlivé kulise se mi pak hrálo dobře a jsem rád i za ty góly.
Na obě vaše trefy ale dokázala Sparta odpovědět, ani to vám nevzalo klid?Určitě nebylo dobré, že jsme opakovaně nechali vrátit Spartu do hry, ale i při skóre 2:2 jsme po druhé přestávce šli na led s odhodláním nedopustit, aby to byla poslední třetina sezóny. Když se nám rychle podařilo i potřetí urvat vedení, uvěřil jsem, že tentokrát to už nepustíme.
Dávali jste si zvlášť pozor na závěrečnou třetinu?Mysleli jsme na zajištěnou obranu a neriskovali, i když šlo znovu o velmi vyrovnaný zápas a není náhodou, že i popáté to skončilo rozdílem jediné branky. Prostě rozhoduje, kdo lépe zvládne závěr utkání a teď to vyšlo lépe nám.
Cítíte, že jste odvrácením konce série nabrali potřebnou sebedůvěru?My ani za stavu 1:3 nebyli psychicky dole, jak by se někomu mohlo zdát. Věděli jsme, že dokážeme Spartu přehrát, jen nesmíme vyrábět ke konci ty fatální chyby. Samozřejmě, že se nám teď dýchá lépe a snad se povedlo, co bychom moc chtěli a začali jsme tu sérii otáčet.
Snažili jste před pátým finálovým utkáním dělat něco jinak?Hlavní bylo nekazit na ledě, ale přiznávám, že i v šatně se nějaké rituály měnily. Nechtěli jsme tomu však nějak přehnaně propadnout.
Považujete za náhodu, že právě 17. dubna dali na obou stranách dva góly hráči, kteří nosí číslo 17 na dresu?Je to zajímavá souvislost, už během zápasu jsem si toho povšimnul, že se trefujeme já a Hlinka, zřejmě nějaká magie čísel...
Finále pokračuje až v pátek, bude pro vás delší volno výhodou?Je tu čas na odpočinek i léčení různých šrámů, v pátek na Spartě chceme být v plné síle.
