Článek
Jaký pro vás byl návrat na Letzigrund?
Na jednu stranu jsem spokojený, že jsem po výpadku ve Stockholmu navázal na výkony, které jsem předváděl dřív, a docela se popral s tím nejkratším možným rozběhem. Na druhou stranu jsem v závodě cítil, že jsem nevyužil potenciál, který jsem měl. Naděje na lepší výsledek byla, určitě jsem mohl přitlačit pár metříků.
Při mistrovství Evropy jste nejdelší hod zaznamenal po pádu na zem. Teď jste podobnou variantu nechtěl zkusit?
Já se o to při druhém hodu pokusil, ale neumím to plánovaně. První hod byl nízký, tak jsem při druhém chtěl na zem, ale nějak podvědomě jsem to vybalancoval. Při třetím jsem našel sebevědomí, že můžu hodit daleko, trefil jsem ideální rytmus na krátký rozběh, jen mi oštěp vyklouzl z ruky. Pak jsem se snažil jít do většího rizika, protože platilo, že vítěz bere všechno, jenže jsem se rozbíhal moc zbrkle a žádný pokus netrefil. Škoda posledního hodu, oštěp letěl špičkou dolů, což bývají krátké pokusy, a bylo z toho 82 a půl metru, až jsem byl překvapený.
Diamant nakonec uzmul Němec Röhler, jenž na mistrovství Evropy nepostoupil do finálové osmičky. Na něj byste asi nasázel…
U něj bylo důležité, jak se vyrovná s povrchem, který ho vyautoval na Evropě. Ale jinak má poslední měsíc formu jako hrom, dalo se čekat, že bude vepředu. Tím, že hodil tak daleko hned prvním pokusem, rozhodl, všichni pak riskovali, bylo to buď, anebo. I mistr Evropy Ruuskanen moc chtěl, ale dělal velké technické chyby, jak se snažil dát ránu.
Připomněl jste si i při Weltklasse atmosféru mistrovství Evropy?
Curych je tradiční místo, kde má publikum velké atletické povědomí, takže ta atmosféra byla podobná, i když program mítinku je nadupanější, dělaný víc pro lidi. Ale musím říct, že na těchto mítincích často nějaký výkon zapadne. V tom je Zlatá tretra v absolutní špičce, co se týče organizace, využití atletického potenciálu i režie závodů, tam diváky vtáhnou do dění.
Do konce sezóny vás ještě čeká Kontinentální pohár v Marrákeši. Je těžké se přemluvit k dalším dvěma týdnům tréninku, když ostatní už míří na dovolené?
Samozřejmě té energie není tolik jako na začátku sezóny, ale i teď Curych mi dal naději, že ještě letos můžu hodit daleko, i když už bude jen jedna příležitost. Kdybych věděl, že budu závodit z nouze a nejde mi to, tak by se mi tam ani nechtělo, takhle motivaci mám.
Barvy Evropy budete hájit s Ruuskanenem. Už na Kontinentální pohár přišla řeč?
My spolu v Curychu byli na pokoji, tak předpokládám, že to tak bude i v Marrákeši. Těšíme se, ten závod je taková odměna za sezónu a myslím, že oštěp bude jedna z nejnabitějších disciplín, jako na Diamantové lize, protože všechny kontinenty teď mají kvalitní oštěpaře.
