Hlavní obsah

Prokop titul neslavil, musel na autogramiádu do Německa

CHAMPĚRY

Do postele se coby čerstvý mistr světa v fourcrossu dostal Michal Prokop dlouho po páteční půlnoci. Skoro do jedné se zdržel na dopingové kontrole, pak si dal pivo s kamarády, ale z improvizované party utekl, aby se aspoň na pár hodin prospal. Už ráno totiž odjížděl ze švýcarského Champéry na cyklistický veletrh do německého Friedrichshafenu, kde měl dopředu domluvenou autogramiádu.

Foto: Jan Němec/mtbs.cz

Michal Prokop ukazuje, kdo se stal mistrem světa ve fourcrossu.

Článek

Nemrzí vás, že jste nemohl s ostatními řádně popít?

Nedá se nic dělat, já účast na veletrhu dopředu slíbil sponzorům. Ale aspoň pivo jsem si s klukama dal, na parkovišti byla taková party u mechanika. Pak se mi naštěstí podařilo utéct, protože jsem ráno musel vstávat.

Jak se vám rozležely rány z pádu při finále?

Bolí to dost... Nohu mám natlučenou, ruku taky, hlavně zápěstí. Ani nemůžu otevřít láhev s pitím... Až přijedu, dojdu si na vyšetření. Jen pro jistotu.

Mistrem světa jste už potřetí. Jaké bylo tažení za zlatem tady v Champéry?

Dost hustý... Věděl jsem, že základ bude dobrá kvalifikace, která mi vyšla. Naštěstí jsem se prokousal až do finále, ale start se mi tam nepovedl podle představ.

Zprava Tomáš Slavík, Michal Maroši a Petr Mühlhans oslavují zlato Michala Prokopa.foto: Jan Němec/mtbs.cz

A pak jste šli všichni na zem.

Wichman nalítnul krásně do první zatáčky, ale tušil jsem, že to zalomí, protože dráha začala klouzat. Sejmul mně s Rinderknechtem, Graves se tomu vyhnul, jel dál, ale za chvíli se válel taky. Asi mu bouchla guma na zadním kole.

Co vám blesklo hlavou, když jste ležel na zemi?

Že to bude zase bramborová medaile. To samé se mi stalo v roce 2002. Rychle jsem se zvednul, popadl jsem kolo a skočil na něj. Viděl jsem Gravese, jak padá a strašně nadává, tak jsem to nakopnul.

V jakém stavu bylo vaše kolo?

Měl jsem ohnutý řídítka, rozbitý řazení. Ani jsem to nemohl narovnat, jel jsem přes kameny s křivejma řídítkama. Jen jsem se modlil, abych to tam ustál. Nad ničím jsem nepřemýšlel, jen jsem v afektu popadl kolo a jel. Vůbec jsem nevěděl, jak to vypadá za mnou.

Kam tohle bláznivé vítězství řadíte?

Jsem za něj hrozně rád. Vloni jsem byl třetí, letos jsem nemohl jet finále Světového poháru ve Val di Sole kvůli kolizi s předolympijským bikrosovým testem v Londýně. Tady jsem si to vynahradil. Taková třešnička.

Jaké jste zaznamenal reakce od ostatních závodníků?

Kluci mi gratulovali, hodně si toho vážím. Hlavně od Michala (Marošiho) a Datla (Tomáše Slavíka). Ten byl hrozně zklamanej, protože neobhájil titul, což já moc dobře znám. Byly to upřímné gratulace. I od zahraničních závodníků.

Reklama