Článek
"Jaromírovi trejd prospěje hlavně z psychického hlediska. Ve Washingtonu se mohl poslední dobou cítit frustrovaný z výsledků mužstva a ten balvan z něj teď může spadnout. Nyní má šanci zažít lepší pocity, protože je v mnohem kvalitnějším týmu s řadou hvězdných spoluhráčů.
A i když Rangers nehrají poslední roky zrovna nejlépe, tak já věřím, že ještě neřekli poslední slovo. Když výrazně posílí obranu a seženou kvalitního brankáře, mohou se dostat daleko. Pro Jágra navíc mluví to, že si libuje v útočném pojetí hokeje, což vyznává i jeho nový klub.
Na druhou stranu to bude mít samozřejmě těžké, protože jde do klubu, kde bude pod velkým tlakem. Na to on je sice zvyklý, ale v New Yorku to platí dvojnásob. Hráči jsou zde královsky placeni a média je ostře sledují na každém kroku. Což potvrzuje i dnešní článek v New York Times, kde psali o Jágrově náladovosti.
Jaromír je zkrátka mimořádný hráč, a všechno intenzivně prožívá. Jak propady, tak i vzestupy. Když je ve formě, tak ho těžko někdo zastaví. Ale to je prostě charakteristika Vodnářů - všechno prožívat. Oni to tak prostě mají. Vím to dobře ze své zkušenosti, vždyť i já jsem Vodnář.
Jágrův úspěch v novém klubu samozřejmě ovlivní také spoluhráči. Potřebuje k sobě technického tvořivého centra, co umí rozdělovat puky. To by mohl splnit Petr Nedvěd, jehož k Jágrovi trenéři postavili napoprvé. Navíc se oba znají z působení v Pittsburghu.
Zajímavé je, že Jaromírovi se hraje dobře s centrem, který má pravé držení hole, což v případě pravých křídel bývá zpravidla naopak. Napravo hrál v Pittsburghu Mario Lemieux, ve Washingtonu Robert Lang. Samozřejmě je škoda, že se roztrhla úspěšná dvojice Jágr-Lang. Nikde ale není psáno, že si spolu ještě nezahrají. A to třeba ještě v letošní sezóně."
