Hlavní obsah

První muž českého fotbalu Pavel Mokrý: Pro mě existuje jen česká cesta

Uznává, počínal si naivně. A vůbec se nediví, že se do něho ze všech stran střílí. Po tragikomické frašce, v níž se hledání nového trenéra české reprezentace změnilo, s tím musel první muž českého fotbalu Pavel Mokrý počítat. „Spekulovat se bude až do inkriminovaného čtvrtka 17. července, takže teď zbývá jediné – trenéra prostě musíme zvolit. Jedině tak se celá kauza zastaví,“ opakuje v rozhovoru pro Sport.cz Pavel Mokrý.

Článek

Mluvil jste o pevné víře, že ve čtvrtek nového reprezentačního trenéra zvolíte. Kde se ve vás podobné přesvědčení bere?

Se členy výkonného výboru chci ještě před volbou mluvit, abychom zkonzultovali své názory, našli předem konsensus a volbu trenéra maximálně zjednodušili a urychlili.

Jaké jsou vůbec vaše osobní priority, jimiž se budete řídit?

Pochopitelně odbornost, praxe, zkušenosti, znalost prostředí. A také osobnost trenéra, protože je moc důležité, aby ho hráči vzali, on dovedl nastavit správnou atmosféru a skloubil individuality v  tým, který táhne za jeden provaz. Což se mimochodem Brücknerovi náramně povedlo.

Takže žádné škatulkování na trenéry před zenitem a za zenitem, jako to udělal Košťál v případě Zemana, Uhrina a spol.

Podobné sortýrování je špatné, protože jde o čistě individuální záležitost. U hráčů, stejně jako u trenérů. Některý fotbalista je starý ve dvaceti, jiný je na vrcholu v pětatřiceti, což je u trenérů podobné. Vezměme jen letošní EURO - na jedné straně trenérské mládí, jako Nizozemec van Basten či Chorvat Bilič, na straně druhé Španěl Aragonés, o němž by člověk řekl, že už nemá na šampionátu co dělat. A on získal titul!

Budete se při sezení s fotbalovou generalitou ohánět i názorem trenérské komise, která doporučila českou cestu a navrhla za trenéry Chovance a Uhrina?

Jde o názor, který je třeba slyšet, protože jde o experty, kteří dělají ve fotbale dlouho. Stejně jako je třeba naslouchat i dalším trenérům, kteří u mě v kanceláři v průběhu týdne seděli a říkali svůj názor.

Z čehož vyplývá, že i pro vás je jedinou schůdnou cestou ta česká...

Já ji preferuji od začátku a na názoru jsem nic nezměnil.

Důvod?

Hned dva - není mnoho času, aby se zahraniční kouč seznamoval s naším prostředím, českou ligou a hráči, protože už v srpnu nás čeká přátelský zápas v Anglii a v září vstupujeme do kvalifikace o postup na mistrovství světa. Druhý důvod je finanční, protože podle mého čas ještě nedozrál, abychom zahraničního trenéra angažovali. A to už nemluvím o naší trenérské škole, která je v cizině hodnocena víc než dobře.

Jenže cizinec by nebyl svázán s tuzemskými pořádky a udělal by v reprezentaci pořádek...

Možné to je, třeba by přinesl nový duch a atmosféru, takže z reprezentace by nebyl pionýrský tábor, kde se scházejí kamarádi a vládne pohoda, což je někdy dobře a jindy špatně. Jenže záruku úspěchu nám dopředu nikdo nedá, i když zahraničního kouče zaplatíme dráž než trenéra českého.

Máte mezi Chovancem, Radou, Töppmöllerem svého favorita?

Mezi touto trojicí jasno mám.

Zdůrazňujete slovo trojicí. Může se snad objevit ještě nějaké jméno, které by šlo brát vážně?

Samozřejmě že se objevit může, i když se to zdá málo pravděpodobné. Jenže pracuji ve fotbale příliš dlouho, než abych si dovolil tvrdit, že je něco definitivní.

Jak vůbec bude volba nového trenéra probíhat?

Košťál zatím zkoncentroval výběr kandidátů do tří jmen, která zřejmě výkonnému výboru přednese. Každý ale bude mít právo navrhnout i svého kandidáta, o němž by se také diskutovalo. Pak dojde na hlasování.

Veřejné?

Pochopitelně, protože my nikdy nehlasovali tajně. Pokud si ale někdo bude přát tajnou volbu, lístečky se jmény nachystáme. Pro mě je daleko podstatnější, abychom trenéra zvolili. A nejlépe hned v prvním kole, protože to by znamenalo, že se na něm shodla většina, což by byl důležitý signál.

Reklama

Související témata: