Článek
Jak dlouho trvalo, než se zrodil váš přestup z Třince do Magnitogorsku?Měsíc určitě. Myslím si však, že nakonec jsou všechny strany spokojené. Já jdu za novou zkušeností, Třinec zase získá zajímavé finanční prostředky.
Říkalo se, že to dost prožíváte. Opravdu jste byl tak nervózní, zda přestup vyjde?Už se to trošku táhlo, tak jsem na to myslel asi malinko víc, než by bylo potřeba. Cítím, že se to odrazilo i na výkonech, těch gólů na mém kontě jsem já i Třinec určitě čekali víc.
Tušil jste, že příchod útočníků Štefanky a Vůjtka vám usnadní odchod?Byla to jedna z podmínek Třince. Klub mi slíbil uvolnění, až pokud sežene adekvátní náhradu. V obou případech se to Třinci povedlo, jsou to super hráči.
Přemlouval jste oba své nástupce, aby tým Ocelářů nakonec posílili?Je pravda, že Vláďu Vůjtka jsem začal hecovat ve chvíli, kdy se rozhodl přemýšlet o návratu na led. V kabině jsem ho po trénincích přemlouval, aby se na to nevyprdnul...
Chtěly vás i Toljatti, Dynamo Moskva a Jaroslavl. Proč jste si vybral Magnitogorsk?Proto, že tam hraje Honza Marek. V ostatních klubech nikoho neznám, a když jsem s Honzou mluvil, radil mi, ať jdu za ním do Magnitogorsku.
Máte slíbeno, že spolu budete hrát v jednom útoku?Honza prý mluvil s trenérem, který mu slíbil, že nás oba do jedné lajny postaví. Tak uvidíme.
Páteční kolo extraligy je pro vás loučením. Nebude pro vás nevýhodou, že do Ruska přiletíte ve chvíli, kdy Jan Marek bude na reprezentačním soustředění?Možná, ale aspoň si vyzkouším, jak mě přijme mančaft. Budu nucen mluvit rusky, i když ani toho se nebojím. Čtyři roky jsem se učil na základce a čtyři na střední škole. Azbuku umím.
Prvního zahraničního angažmá jste se dočkal ve 30 letech. Co to pro vás znamená?Mohl jsem jít ven už dříve, ale nikdy to nebylo tak lukrativní, abychom se někam přestěhovali s celou rodinou. Teď to je moc zajímavé. Těším se na jinou soutěž i novou motivaci.
