Článek
Jak snášíte svalové zranění, které vás až na měsíc vyřazuje z extraligového dění?
Je to nepříjemná komplikace, jako každé zranění. Obecně sportovce nemůže potkat nic horšího. Navíc přišlo zčistajasna, ani žádný náznak potíží před tím nedělním zápasem v Budějovicích nebyl. Znám už ale dost dobře svoje tělo, takže mě hned první atak bolesti varoval.
Přemýšlel jste nad tím, zda tomu šlo nějak zabránit?
Nemám výčitky. Před každým zápasem se poctivě rozcvičuju a snažím se nic nepodcenit. Teď spíš budu přemýšlet, jak to vše ještě vylepšit, aby po uzdravení tělo lépe vydrželo zátěž.
Nemáte obavy, že se můžete ocitnout v podobné situaci jako před třemi lety, kdy vás také zdánlivě nevinné zranění třísel z turínské olympiády už nepustilo na zbytek sezóny do branky?
Naštěstí jde o trochu jiný problém a věřím, že tentokrát moje absence nebude tak dlouhá. Obavu o sezónu si vůbec nechci připustit. Horší by bylo, kdy mě takové zranění postihlo třeba tři týdny před play off. Takže dobré na tom všem alespoň je, že sezóna teprve začala, a snad je lepší marodit teď než v únoru.
Jak by měla vaše rehabilitace vypadat?
Začínám elektroléčbou i rozličnými fyzioterapeutickými cvičeními, beru i prášky. Rád bych začal brzy trénovat, i když ne hned asi na ledě. Musím zkoušet postupnou zátěž, při naplnění optimistické předpovědi bych třeba ještě během listopadu mohl naskočit, ale je předčasné říkat nějaké termíny, dokud se neuzdravím.
Chcete být i během léčení co nejvíc s mužstvem a účastnit se zápasů alespoň jako divák?
O rozsahu a průběhu léčení rozhodnou lékaři, a co se týká účasti při utkáních, tam zase závisí na vedení klubu, co ode mne v tu dobu očekává. Rozhodně pardubickému mužstvu přeju úspěch. Nemyslím si však, že bych jezdil na zápasy venku.
