Článek
Před radnici bývalému místnímu hráči aplaudovalo přes pět tisíc lidí, když pohár přivezl v kočáru. „Jsem sice z Olomouce, ale doma se cítím i tady. Hokejově jsem prostě Valach,“ říkal a hned po přípitku šampaňským z trofeje si dal na hlavu valašský klobouk.
Slivovici nenalil
Slivovici však do poháru nalévat nechtěl: „Aby se jim nerozpustil, to by byli v zámoří naštvaní. Obecně mám k němu ale velký respekt.“ S úsměvem ale prozradil, že se slavnou trofejí i spal v posteli. „Musím říct, že bylo hodně příjemné hned po probuzení si pohár pohladit a doufám, že na něj přítelkyně Simona nežárlí. Stejně ji nějaká práce zdržela v Praze a připojila se k nám až ve čtvrtek po poledni.“
Hudler na celou moravskou tour pozval jako hosty i další letošní držitele Stanley cupu Dominika Haška a slovenského útočníka Tomáše Kopeckého. Oba ale zůstali v jeho stínu. „Je to Jirkův den a my uděláme vše proto, ať si ho maximálně vychutná. Rozumím mu, že chce tu radost prožít s lidma, já to ale letos pojmu jinak,“řekl Hašek s tím, že on veřejnou oslavu dělal před šesti lety v Pardubicích, a tak nyní volí privátní charakter oslav s pohárem.
Hašek jen soukromě
„Pořádám zahradní party v Praze pro asi stovku pozvaných, aby se každý z hostů mohl s ním vyfotit. V roce 2002 totiž bylo pár lidí zklamaných, protože se Stanley Cup hodil kolem pátý ráno do bazénu a ten strážce, který tu je s ním i teď, se naštval a odnesl ho,“ tvrdil Hašek, překvapen atmosférou vsetínské oslavy. „Pozoruji tu takové domácké prostředí, lidi mají k sobě velmi blízko. Teď už sem taky trochu patřím, na radnici jsem dostal valašský pas.“
Ke druhé zastávce na zaplněném olomouckém náměstí dorazila hokejová ekipa v čele s černým rolls roycem ve zničujícím vedru s téměř hodinovým zpožděním, už ale bez Haška. Několika tisícovkám trpělivých fandů ale stačila k nadšení Hudlerova přítomnost. „Zdržel nás hustý provoz, navíc nějaké objížďky a potřebovali jsme se i trochu najíst,“ vysvětlil Hudler, když se zapsal do pamětní knihy města a od krajského hejtmana dostal jako dárek zvon.
Podpisy a focení
Na oplátku mu věnoval svůj detroitský dres. Také v rodném městě si 24letý hokejista oslavy užíval, byť se tu k němu hlásilo obrovské množství lidí. „Najednou tu mám spoustu kamarádů a známých, ale nevadí, já se s nimi chci o tu radost dělit. Od toho červnového triumfu jsme se těšil, jak to doma s fanoušky oslavím. Nejhorší je, že nemůžu vyhovět každému,“ líčil Hudler.
V Olomouci, stejně jako ve Vsetíně, absolvoval také autogramiádu a focení s místním hokejovým potěrem. „Vím, co to znamená pro ty malé kluky teprve začínající s hokejem a jen škoda, že na všechno bylo tak málo času. Byl to prostě divoký den,“ řekl Hudler, jenž náročný program završil velkou večerní party s nejbližšími přáteli na prostějovském velodromu.
Dnes je zván na Haškovu soukromou oslavu: „Snad na ní budu mít dost sil. Určitě ale pojedu na sobotní Kopeckého akci do Trenčína. Už příští týden se vrátím do Ameriky. Letos mám léto hodně krátké a musím trénovat dvakrát tolik, abych třeba zase někdy měl pohár doma.“
