Článek
Zvedly vám trochu náladu zápasy v Torontu a proti Carolině?
Odehráli jsme ze všech mužstev NHL snad nejvíc zápasů venku, takže hlavně proti Maple Leafs to pro náš tým byl hodně důležitý výsledek.
Právě v Torontu jste vychytal dvoustou výhru v NHL. Připomněl jste si to?
Říkal jsem si, že dvoustovka je už docela pěkné číslo. Jsem rád, že se podařila. Teď uvidíme, co bude dál.
Vaše sezóna je ale jako na houpačce, souhlasíte? Prosinec jste proseděl na střídačce, pak jste vychytal dvě nuly v řadě a za pár dnů jste zase musel předčasně z branky.
No jo, máte pravdu. Ale to je součást sportu. Někdy se prostě nedaří, jak by si člověk přál.
Ztratil jste pozici neotřesitelné jedničky, co to teď dělá s vaším sebevědomím?
Asi by to bylo nepříjemné pro každého hráče. Ale já už jsem za ty roky dost zkušený. Třeba to zní banálně, ale já se fakt soustředím na ten další zápas. To se mi vždycky vyplácelo.
Vy i druhý gólman Anderson jste měli pohovor s koučem DeBoerem. O co šlo?
Nevím, o čem se s koučem bavil Andy, ale já si s trenérem jen vysvětloval pár věcí. Něco jsem řekl do novin a on chtěl vědět, jak jsem to přesně myslel. Nebylo to nic zvláštního.
Peteru DeBoerovi je 40 let a v NHL je nováčkem. Jak spolu vycházíte? Asi je to dost odlišné, než když stál v minulé sezóně na lavičce Floridy padesátník Jacques Martin.
Víte, já neměl nikdy problém vyjít s trenéry. Jestli je nový, to není podstatné. Já taky dělám chyby. To se stává i zkušeným.
Ani s Andersonem tam není nějaké napětí? Vždyť vás vyšoupl z branky.
Vždycky jsem vycházel se všemi konkurenty dobře. Ať to bylo v Nashvillu s Masonem nebo tady na Floridě s Andersonem. V tom není žádná změna. Jsem profík, a ne malé dítě, abych někde trucoval, když zrovna nechytám. V týmu není místo pro přehnaný individualismus.
Florida se nedá považovat za hokejové město. Cítíte tam stejný tlak jako v Nasvilllu?
Tlak je takový, jaký si ho na sebe uděláte. Něco jsem odehrál, takže se nebudu hroutit. Spíš hledám cesty, abych se cítil dobře.
Takže nečtete noviny.
Přesně tak. Nikdy jsem v nich nehledal články, kde se píše o mně.
Takže nevíte o tom, že se objevila zpráva o vaší možné výměně do jiného klubu?
Víte, já tomu nepřikládám váhu. Prostě spekulace. Navíc mám ve smlouvě „no trade“ klauzuli, takže by k tomu muselo dojít jen s mým souhlasem. Určitě to není na pořadu dne.
Třeba v Nashvillu by váš návrat brali všemi deseti. Po Vánocích jste tam navíc vychytal nulu. Byl to pro vás pořád výjimečný zápas?
Vždyť jsem tam hrál osm sezón. Pořád tomu klubu přeju všechno dobré. Ale teď už se dívám dopředu, takže nějaký svátečnější pocit, než když jsem udržel čisté konto předtím v Coloradu, jsem určitě neměl.
Na Floridě taky máte větší českou enklávu, než jste míval v Nashvillu.
To je strašně příjemné, že je nás tu tolik Čechů. (Za Pantery v této sezóně kromě Vokouna nastoupili i Dvořák, Frolík, Kreps, Olesz a Řepík – pozn. aut.) Jsme skvělá parta.
Nepředhazují vám, když se nedaří, že je vás v kabině trochu moc?
To si nemyslím. Pozice našeho týmu není špatná, jsme kousek od míst pro play off. Budeme teď hrát hodně zápasů doma, máme šanci tu ztrátu dohnat.
Na začátku příští sezóny byste se společně mohli předvést v Praze. Přivítal byste start NHL před českým publikem? Spekuluje se o týmech Floridy a Chicaga.
To by bylo strašně zvláštní. Nevím, jestli by to pro tým bylo dobré nebo špatné. Rangers od startu v Praze hrají výborně, Tampa naopak hrozně. Navíc je to pořád jen jedna z možností… Každopádně já už jednou začínal sezónu v Japonsku. A do Prahy je to určitě blíž.
