Hlavní obsah

Bobrovský ocenil celý zlatý tým

PRAHA

Po osmi letech práce u ženské reprezentace zažil trenér Jan Bobrovský v Ankaře vrchol svého trenérského snažení a zlatá medaile ho viditelně těší. "Nejvíc musím ocenit vůli celého týmu po úspěchu. Teprve ve třetí čtvrtině holky zlomily prokletí tříbodových košů a spolu s fantastickou bojovností tak vlastně spustily obrat, Rusky mezitím vedly až o dvanáct," hodnotí šťastný kouč.

Foto: ČTK/Michal Doležal

Trenér českých basketbalistkek Jan Bobrovský.

Článek

"Soupeřkám snad ani nedocházelo, jak rychle se tenčí jejich vedení. Pak už ale na nich byla znát obava, že pokud finále dovedeme k hektickému závěru, tak je můžeme zvládnout lépe, a přesně to se naplnilo. Měli jsme i štěstí, ale to přeje připraveným," uvažuje 56letý Bobrovský.

Do finále evropského šampionátu český celek přivedl už před dvěma lety, ale tehdy prohrál o tři body právě s Ruskem. Podobně neúspěšných bylo v minulosti i sedm pokusů ještě federálních výběrů o zlato z ME. Dočkal se až celek, v němž se výrazně prosazuje úspěšná generace, která mezi juniorkami vyhrála světové i evropské mistrovství. Nejdříve to zažily Machová s Boreckou, hned po nich Veselá, Vítečková, Uhrová, Hartigová a Kulichová.

Konečně Rusky porazil

Trenér se také před finále odvážil porušit tradici a na rozdíl od minulého mistrovství si i přes vítěznou sérii vyměnil své oblečení na střídačku. "Před dvěma lety v Řecku lpění na jedné košili štěstí ve finiši nepřineslo, tak jsem udělal změnu. Konečně se nám podařilo Rusko na velké soutěži porazit."

V paměti nemá jen finálový nezdar na posledním mistrovství. "To dodnes mrzí, ale už před šesti lety jsme na ME v Katovicích Ruskám podlehli ve čtvrtfinále, což nám vzalo olympiádu, a je tu i loňská porážka v olympijském čtvrtfinále," vypočítává Bobrovský a připomene i jarní porážku Brna, které rovněž trénuje, při finále Euroligy v Samaře.

Ženské jsou nevyzpytatelné

Při letošním ME v Turecku vyšel i trochu riskantní tah s návratem Němcové, která před třemi lety po zranění kolena dokonce končila kariéru. "Podstoupila bez výrazných úlev celou přípravu a patřila ke klíčovým postavám, ale já nechci vyzdvihovat jednotlivé hráčky. Zlatou cestou vydlážděnou osmi výhrami prošel celý tým," říká trenér, který ze své dvoumetrové výšky vyzařuje respekt, často až nepřístupnost, ale přitom basketu vyhradil celé srdce. "Není jednoduché vést ženské, protože umějí být na hřišti i mimo něj nevyzpytatelné, ale většinou se s nimi vyplatí trpělivost."

O zlatém týmu mluví jako o svých holkách, na které umí zvýšit hlas, ale být k nim i neobyčejně laskavý. Bouřlivé oslavě v Ankaře přihlížel s nadhledem a pár hodin po finále už přemýšlel, jak uspět za rok při MS v Brazílii: "Příprava musí být důkladná, soustředění někde v teple a za herní přípravou bychom mohli vyrazit klidně do Austrálie."

Reklama