Článek
„Pobrečel jsem si, asi šestkrát, pokaždé, když jsem to viděl," uculil se 71letý učitel. Na ZŠ náměstí Míru učil od roku 1991 sedmnáct let. S trenéřinou přestal teprve vloni kvůli zdraví.
Krčmářovi psal esemesku ještě před životním závodem. „Každýmu ze svých svěřenců na olympiádě jsem psal zvlášť. Jemu, ať do toho vlítne vabank. Aby prodal to, že byl vždy rodilým závoďákem. A povedlo se," radoval se nad úspěchem svého bývalého žáka, o němž však ještě v počátcích malinko kdysi zapochyboval.
„Rád se pobavil s klukama, ale nedokázal se ždímnout. Po roce jsem si povídal s jeho tátou, Danem Krčmářem, a říkal jsem mu, co budeme s mladým dělat? A on mi odpověděl: Počkej, počkej, to je závoďák, uvidíš. A měl pravdu! Přišly závody a najednou mladý začal vyhrávat. Jak se objeví startovní číslo, stopky, start cíl, tak je hned o level výš. Takových je vždy mezi stovkou dětí několik. Některý jsou závodní, někteří zase jen tréninkový typy," vyprávěl.
Ihned po zisku stříbra mu gratuloval. A po sezóně ho už lákal do Dolní Branné u Vrchlabí, kde žije. „I s celým týmem jsem ho pozval na opékání prasete," usmál se.
Hráli si na Koniáše
Krčmáře kdysi jako nadaného čtvrťáka objevil. „Když jsme dělali výběr do sportovních tříd, obešli jsme vždy všechny čtvrté třídy ve Vrchlabí a v okolí. To bylo takové naše specifikum. Dříve se napsal inzerát a čekalo se, kdo se přihlásí," vysvětlil Suk.
„Říkal jsem, že takhle to nejde, že musíme vybírat děti, které mají alespoň lepší než průměrné dispozice pro určitý sport. Začali jsme si hrát na Koniáše a obcházet čtvrté třídy," popsal.
Výsledek? Bývalého žáka má na sedmých zimních Hrách v řadě!
„Podařilo se ale například najít odloženého biatlonistu Petra Michla, kterého jsem viděl na závodech. Šel jsem za ním a ptám se ho, jestli by nechtěl závodit za Vrchlabí v běhu. Nakonec byl na třech olympiádách a finišoval ve štafetách s Bauerem a Koukalem," konstatoval Aleš Suk.
Samková tančila, Erbanová měla výbornou dynamiku
Letos má v Pchjongčchangu hned čtyři „koně". Mají podle něj „jeho" olympionici v Koreji něco společného? Kromě toho, že se společně potkávali na stejných školních chodbách, neboť do jedné třídy chodila Grohová s Krčmářem, o dva roky později seděly za sebou v lavicích Erbanová se Samkovou.
„Všichni mají vysokou míru genetické výbavy pro zvolený sport. Eva Samková třeba tančila ve skupině Oliver moderní tance a pohybově byla o level výš. Měla rytmus v těle, dynamickou rovnováhu, prostě všechno!," zavzpomínal. „Po letech si na mě vzpomněla, když řekla, že jestli ji někdo objevil, tak pan Suk, protože jí ukázal, jak vypadá náročný trénink," poznamenal.
„Stejně pohybově nadaná byla i Karolína Erbanová, která byla nesmírně dynamicky vybavená. V osmé třídě, aniž by to někdy nějak extra zkoušela, skákala skvěle do výšky, do dálky, šedesátku měla za osm vteřin... Vršek i spodek měla ohromně dynamický. Co se týká rychlobruslení, měla smůlu, že v době, kdy se rozvíjí obecná vytrvalost, dělala hokej a tam se na vytrvalost moc nehraje," řekl Suk.
Sbírá odznaky
Ale že se někdo jednou dostane až na Hry, nebylo dopředu jasné vůbec u nikoho. „Špičkový výkon nedělají jen dispozice, ale organismus musí být odolný vůči zatížení. Co si budeme nalhávat, vrcholový trénink a zátěž přežijí jen výjimečně odolní jedinci. Je to opravdu boj o zdraví a vůbec to není jednoduché. Potřeba je i trochu štěstíčka a psychická pohoda," pověděl.
Se všemi olympioniky je stále v kontaktu. A i s jejich pomocí chystá v Dolní Branné lyžařské muzeum „Do expozice sbírám odznaky národních olympijských výborů. Karolíně Grohové jsem psal, že ještě potřebuji Kongo s Bolívií, tak mi psala, že mi je sežene," prozradil s tím, že součástí budou i další cenné předměty. „Už mám od nich třeba i kombinézy, startovní čísla, spoustu věcí. Mám třeba i Hančovy lyže," pochlubil se.
Teď fandí, aby v Koreji přibyly případně i další medailové rekvizity.
