Článek
"Je to turnaj na rozehrání a jsem ráda, že jsem vyhrála," řekla Dokičová po tříhodinovém boji s Číňankou Ťing-Ťing Lu. "Byl to dobrý test, musela jsem být pořád pozorná a vyzkoušela si, že dokážu vyhrát, i když ještě nejsem v nejlepší formě," řekla Dokičová.
Sedmadvacetiletá srbská rodačka Dokičová reprezentuje Austrálii a stále doufá, že může navázat na dobu z před osmi let. Tehdy byla v roce 2002 čtvrtá na světě a o dva roky dříve hrála semifinále Wimbledonu. Jenomže pak se její kariéra zvrtla. Mohla za to zranění a také její despotický otec Damir, s kterým už sedm let nemluví.
"Když budu hrát dobře a vyhrávat zápasy, tak si myslím, že dostat se do světové padesátky můžu už letos," uvažovala Dokičová.
Že nemluví do větru, naznačila loni. Na Australian Open postoupila do čtvrtfinále a na konci roku figurovala na 56. místě, což byla její nejlepší pozice od roku 2004. Aktuálně je 123. tenistkou dvouhry, jelikož letos zatím kvůli zranění příliš zápasů neodehrála.
"Teď se musím snažit hrát co nejvíce, co nejvíce zápasů. Léto bude důležité. Pauzy už bylo dost, doufám, že do konce roku už zvládnu všechno podle plánu," řekla. "Je těžké se vracet, ale to je součást tenisu, který mám ráda, a proto to zvládám," řekla Dokičová.
Jsem zkušenější, říká
Za deset let od wimbledonského semifinále v roce 2000 se změnila. "Tenisově i lidsky. Tehdy jsem byla mladičká, dnes jsem vyzrálejší a mnohem zkušenější," uvedla vítězka pěti turnajů WTA. Pocit obletované hvězdy z tehdejší doby jí ale nechybí. "Kvůli tomu nežiju. Užívám si tenis, když jsem schopná vítězit. Člověk je spokojený, když vyhraje zápas, v kterém se mu nedaří. Není nutné být slavný," řekla.
Sice si procházela složitým obdobím, ale podle svých slov nikdy nemyslela na konec kariéry. A teď doufá, že má před sebou ještě pár let tenisu. "Tak pět šest, moje tělo není unavené. Ale uvidíme, jestli to tak dlouho půjde," řekla Dokičová. Má představu, že pak bude žít kvůli rodině a příteli v Evropě a v hlavě má několik možností, které by mohla dělat. "Třeba komentovat, ale zatím o tom moc nepřemýšlím."
Juniorskou světovou jedničku z roku 1998 překvapilo, když slyšela, že česká tenistka Nicole Vaidišová ukončila kariéru. "Pokud se jí nechtělo hrát, tak udělala dobře. Musela mít svůj důvod. Třeba toho měla dost, ale byla skvělá hráčka," konstatovala Dokičová.
Před středečním zápasem v Praze si krátce prošla historické centrum města. O to, kde hraje, se zajímá ale až v poslední době. "Když jsem byla mladá, tak to byl jen tenis, tenis a tenis, ale teď ráda koukám kolem sebe a zajímám se o historii," řekla. V budoucnu plánuje cestovat a vracet se i na místa, kde hrála tenis, ale město nepoznala.
Praha je podle ní krásná, ale k srdci jí přirostly jiné metropole. "Opravdu mám ráda Paříž a Řím a úplně jiný je New York," řekla.
Do Česka se letos možná ještě vrátí. Před pěti lety vypadla hned v prvním kole turnaje WTA Prague Open na Štvanici a v červenci se tam možná objeví opět. "Chtěla bych v létě přijet," plánovala tenistka. Možná už v té době bude mít nakročeno ke svému cíli - návratu mezi elitu.
