Článek
Jaký je váš aktuální stav?
Připravuju se individuálně. Jde to pomalu, ale tak, jak má, nedá se to uspěchat. Chtěl jsem začít letní přípravu, ale řekli mi, že osm týdnů ještě budu trénovat individuálně a pak se připojím k mužstvu. Teď jsem v nějakém šestém týdnu. Trénuju, kopu do míče. Uvidíme, co dál.
Bolesti nebo jiné potíže se neozývají?
Někdy ano, takže třeba den dva odpočívám, což znamená, že jezdím na kole. Musím trénovat, jak si řekne koleno. Nemá cenu jít přes bolest a riskovat. Urychlit to prostě nejde.
Rok je dlouhá doba. Neztrácel jste víru v návrat?
To nikdy! Samozřejmě to je dlouhé i jednotvárné. Na trénink a rehabilitaci přicházím v osm ráno a domů se vracím často až kolem šesté večer. Ale uspěchat to nemůžu.
Podle intonace hlasu bych řekl, že nemáte zrovna nejlepší náladu...
To tak možná vypadá v telefonu. Ve Wolsfburgu, když jsem začal trénovat, mi koleno natékalo, teď jen bolí. Krůček po krůčku se blíží vysněný den. Chtěl bych se vrátit co nejdřív, tak mám radost z každého zlepšení.
Už tedy také kopete do míče...
Dokonce i střílím! To byl úžasný zlom.
Na ten pro vás škaredý večer 15. srpna 2012 ve Lvově vzpomínáte často?
Denně to mám před očima, to se ani jinak nedá. Už mě to ale nestresuje, je to za mnou. Byl to moc těžký rok a ještě hodně týdnů bude náročných. Vím, že bude obtížné se vrátit na trávník a ještě obtížnější dostat se do někdejší formy, ale jsem optimista.
Dá se alespoň orientačně říct, kdy byste se mohl vrátit na trávník?
Jen hodně přibližně. Když všechno půjde hladce, tak snad koncem září.
Loni jste přestoupil do Wolfsburgu, teď jste ve Freiburgu. Proč ta změna?
Ve Wolfsburgu mi řekli, že bude lepší, když se vyléčím a budu někde hrát, což nabízel Freiburg. Přijal jsem to, protože jsem si vlastně polepšil. Freiburg skončil před Wolfsburgem na páté příčce a bude hrát základní skupinu Evropské ligy. Byla to naprosto seriózní dohoda.
Váš manažer Jiří Stejskal říkal, že ve Freiburgu o vás pečují jako o člena rodiny...
Určitě tím nemyslel, že by ve Wolfsburgu o mě neměli zájem. Rozdíl je v tom, že Freiburg je menší klub, prostředí je opravdu rodinné. A hlavně, mám fyzioterapeuta, s nímž dělám úplně všechno, včetně tréninků, takže si mě nikdo nepředává. Pravda je, že se mi tu moc líbí.
Navíc tam nejste sám. Pomáhá vám kolega Pavel Krmaš?
Stará se o mě jako o vlastního. Je tu sedmým rokem, v klubu je nejstarší a velice vážený.
Jaké jsou ambice Freiburgu?
Páté místo z minulé sezóny je velký výsledek, chtějí ho zopakovat. Kádr doplnili a věřím, že i já pomůžu. Taky se těším, že si zahraju Evropskou ligu.
Stihnout můžete i vrchol kvalifikace o postup na MS...
Moc to klukům přeju, ale tohle je hodně vzdálený cíl. Nejprve se musím dostat do formy, hrát pravidelně a dobře v klubu, a pak můžu doufat...
Kdo je podle vás favoritem bundesligy?
Jednoznačně Bayern Mnichov.
Sledujete alespoň na dálku Viktorii Plzeň?
Samozřejmě! Sezónu Viktoria začala skvěle. Hrají pohledný kombinační fotbal, navíc dávají hodně gólů. Myslím si, že se musí líbit i těm, kteří Plzni zrovna nefandí.
