Článek
„Abych řekl pravdu, od té poslední konfrontace už to je nějaká doba. Myslím ale, že mám s Holanďany dobrou bilanci a doufám, že ji i teď vylepším. V kabině máme míč ze zápasu v sezóně 2001/2002 s logy Sparty a Feyenoordu. To byly skvělé zápasy, které se hlavně pro nás vyvíjely báječně – doma 4:0, venku 2:0. Na Feyenoord mám tedy moc dobré vzpomínky,“ zavzpomínal Jarošík na sparťanském webu.
„Je to pro nás dvojzápas roku. Šanci v tom srovnání máme a určitě se o to porveme,“ dodal s tím, že ode té doby se s Feyenoordem nepotkal. Na stadiónu De Kuijp ho však podle nizozemských médií považují pořád za černou můru.
Van Hooijdonka potkal i v Celtiku
Podle Jarošíka byl Feyenoord favorit před jedenácti roky a je jím i tentokrát. „Tenkrát v Lize mistrů jsme měli super mančaft. Herně to tenkrát v sezóně ze začátku nebylo nic moc, výsledkově se nám ale dařilo. I tady na Letné byl Feyenoord favorit, začal hrát a my se jen bránili. Jenže pak jsme dali první gól, pak druhý a oni museli začít hrát vabank. Takže jsme jim dali třetí a čtvrtý a bylo hotovo,“ připomněl Jarošík.
„V Rotterdamu jsme vyhráli 2:0, což možná vypadá jednoduše, ale nebylo to tak. Důležitý byl můj první gól. Trefil jsem to na zadní tyč a i když tam brankář stál a snažil se reagovat, ten míč byl tečovaný a on už nestihl udělat další pohyb. Byl to skvělý výsledek. Koneckonců jsme tenkrát skončili druzí ve skupině a Feyenoord, přestože byl z Ligy mistrů vyřazený, dokázal nakonec v tom stejném roce vyhrát Pohár UEFA. Tým měli i tenkrát skvělý,“ dodal. Dlužno dodat, že Feyenoord porazil ve finále Poháru UEFA Dortmund s Kollerem a Rosickým v sestavě.
Nejvíc Jarošíkovi utkvěl v hlavě dvoumetrový útočník Pierre Van Hooijdonk. „To byl hodně nepříjemný hráč. Zaprvé byl vyčůraný, protože to byl útočník. Uměl střílet trestné kopy. Byl dravý, ale i zákeřný. Mám na něj špatné vzpomínky i proto, že mne tenkrát ‚přejel‘ na půlce a dostal červenou kartu. Byl to hodně nevybíravý zákrok, v tu chvíli prohrávali doma 0:2 a projevila se trochu frustrace z průběhu zápasu. Asi o šest let později jsme se potkali v Celtiku Glasgow. Pamatuji si, jak se tenkrát objevil na tréninku a já si s ním hned šel ten zákrok vyříkat,“ vyprávěl Jarošík.
Stejně hladoví...
Před jedenácti roky měla Sparta kádr plný reprezentantů. „Byl to silný tým, ale především hladový. Všichni kluci chtěli něco dokázat a prosadit se. Tenkrát nás po těch výsledcích znala celá Evropa a možná i kvůli tomu se ti kluci pak rozutekli. Skoro všichni si vyzkoušeli zahraniční angažmá, někteří se prosadili víc, někteří míň,“ tvrdil Jarošík.
Právě v chuti po dobrém výsledku je prý současné mužstvo podobné tehdejšímu. „Ten hlad tady vidím i dnes. V tom jsou ty týmy hodně podobné. Dnes je tu hodně mladých kluků, kteří se chtějí prosadit. Teď mají ideální šanci,“ zdůraznil s tím, že ale nezná detailně současný Feyenoord. „Abych řekl pravdu, úplné detaily nevím. Hlavní rozbor máme naplánovaný na úterý po tréninku. Vím, že si také nedávno prošli krizí a neměli dobré výsledky, poslední dobou ale znovu nabírají sílu,“ pravil.
Jiný je prý i on sám. „Asi jsem byl tenkrát také v nějakém rozletu, chtěl jsem se prosadit, ukázat se v Evropě. Chtěl jsem evropské poháry hrát a udělat v nich úspěchy se Spartou. To jsem si od dětství vždycky přál. No a teď jsem se po všech zahraničních misích vrátil zpět. Je možné, že si teď fotbal víc užívám, dřív jsem byl takový plašan. Nic se ale nemění na tom, že chci být pořád úspěšný v Evropě a právě se Spartou,“ zdůraznil Jiří Jarošík.
