Článek
Trénink Atlétika Madrid na stadiónu v Plzni.
Trenér fotbalistů Atlétika Madrid Diego Simeone na tiskové konferenci před utkáním v Plzni.
Západočeši se prohlášení soků nijak nedivili. „Jde o elitní tým typu Schalke či AC Milán," přemítal plzeňský trenér Pavel Vrba. Současně se však borci lídra domácí fotbalové scény nenechali zastrašit. „Doufám, že po čtvrtečním zápase řeknou, že jsme je překvapili," uculoval se Vrba, aniž by jen slůvkem naznačil, jak hodlá španělského giganta přelstít.
„Je jasné, že v dnešní době, kdy jsou nahrávky soupeřů součástí přípravy a můžete každého protivníka vidět pravidelně v televizi, jsou informace v přípravě na utkání skutečně hodně propracované. Ale nemáme co ztratit. Z psychického hlediska je to nejlepší situace. Postup do jarní fáze je jistý, Atlético je poslední soupeř před přestávkou. Totálně se vyždímáme pro lidi. Máme fakt obrovskou motivaci," přemítal Horváth.
A sám se snažil hledat cestu, jak vítězstvím skočit na první místo ve skupině. „Viděl jsem zápas Atlétika na Realu Madrid o víkendu, kde prohráli o dva góly. Za sebe slibuji, že se budu chtít vyrovnat Ronaldovi, který předvedl úžasný desetivteřinový sprint z vlastního vápna na penaltu Atlétika a dokázal ještě zakončit střelou, byť jen do tyčky. Když to zopakuji, budou určitě dost vykulení," smál se sedmatřicetiletý matador západočeské sestavy v připomínce úchvatného představení hvězdy Realu, kterou obránci Atlétika marně při víkendové konfrontaci naháněli.
Horváth: Zkusím je uprostřed hřiště uchodit
V prvním vzájemném zápase Evropské ligy v Madridu nehrál plzeňský kapitán kvůli zranění, přesto si průběh dobře pamatuje. Duel, v němž slavili Španělé výhru 1:0 gólem z třetí minuty nastavení druhého poločasu, sledoval jen z tribuny, neboť měl problémy s lýtkovým svalem. „Na Atlétiku to byl velký fofr. Tudíž můj další nápad spočívá v prosté strategii: Zkusím je uprostřed hřiště uchodit," řehnil se Horváth, když kul pikle.
Už vyhlíží dovolenou, která bude po čtvrteční bitvě o první místo skupiny B následovat. „Jedu s rodinou do Alp. Což bude rozhodně odměna pro ženu a děti. Ale jestli pro mě, to netuším," smál se sedmatřicetiletý otec Adriany a Patrika.
„Budu chodit po horách, protože nelyžuju. Když vlezu do přeskáčů, děsně mě bolí nohy, jak je mám ploché," culí se Horváth. „Dostatečně se s dětmi vyřádím na bobech. Pěkně jim zryju ty svahy," těšil se plzeňský kapitán na rakouské kopce.
