Hlavní obsah

Mezi světovou soudcovskou generalitou zasedá, výš už ale Damková nepošilhává

Praha

Do prezidentského křesla FIFA určitě nikdy neusedne, tím si je Dagmar Damková jistá. "Ani bych v něm sedět nechtěla,“ odmítá se smíchem představu ze sfér fotbalových sci-fi. Jenže nebyla snad něčím podobným před pár lety představa, že bude zasedat v komisi rozhodčích světového fotbalu? „Ale to ano. Když jsem před dvaadvaceti lety začala pískat, každému bych řekla, že je blázen, kdyby s něčím podobným přišel.“

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Dagmar Damková už zasedá v komisi rozhodčích FIFA.

Článek

Od ledna už vaše místo mezi světovou soudcovskou generalitou bláznovstvím není. Do komise rozhodčích FIFA jste byla zvolena, takže jste skutečně mocnou ženou. Napadlo vás někdy, že byste to mezi chlapy dotáhla až tak daleko?

Ani náhodou. Šla jsem krůček po krůčku. S píšťalkou na hřišti, pak v různých funkcích. A vždy, když se mně něco povedlo, jsem si řekla: Proč se nepodívat ještě o kousek dál?!

Ten kousek představovala nejdřív vláda nad českými rozhodčími a místo mezi strahovskou fotbalovou generalitou, poté zvolení do komise rozhodčích UEFA, teď už dokonce vaše etablování v komisi FIFA. Jaký bude tedy další krůček Dagmar Damkové?

Ale vždyť já jsem už úplně na vrcholu. Skutečně nevím, co víc bych si mohla přát...

Třeba rozhodčím po celém světě vládnout. Třeba jednou usednout do prezidentského křesla FIFA...

Tak to tedy nechci. A jsem si jistá, že se to nikdy ani nestane.

Doma ale už přece titul fotbalové prezidentky užíváte...

To jo, ale jen proto, že se komise ženského fotbalu přetransformovala na Strahově na úsek ženského fotbalu a tudíž se zrodila funkce prezidentky, kterou zastávám. Ale nikde není psáno, že navěky...

Naznačujete tím, že v letošních tuzemských fotbalových volbách už nemíníte kandidovat do výkonného výboru?

Nejsem skutečně ještě rozhodnutá. A navíc - tyhle volby jsou ještě daleko.

A co takhle jednou usednout do výkonného výboru FIFA, když vaše kariéra letí tak strmě vzhůru?

To by mě nebavilo a nenaplňovalo, protože zasedat ve světové fotbalové generalitě znamená řešit politické záležitosti. Jsem spokojena tam, kde jsem. Mezi rozhodčími, s nimiž řeším věci dotýkající se sudích a fotbalu.

Sama ale přece říkáte, že se nikdy nemá říkat nikdy...

Může se stát, že člověk svůj postoj v budoucnu změní a že nemá tudíž říkat nikdy, ale zatím se držím své parkety.

Už máte povědomí o partituře, která je pro vás coby novou členku komise rozhodčích FIFA přichystána?

Uvidím. První jednání, na němž se bude řešit co a jak, nás teprve čeká.

Jaká byla vaše dosavadní parketa?

Funguji jako instruktorka, která přednáší ženám i mužům. Teď se třeba chystám na seminář do portugalského Algarve.

Dochází na těchto seminářích i o debatách o budoucnosti fotbalu a soudcování?

Samozřejmě... Testují se třeba videorozhodčí, což sebou nese spoustu názorů, debat a otázek, které s jejich uplatněním souvisí.

Nad čím se probůh diskutuje? Video přece bleskově vyhodnotí a posoudí sporné situace, takže by nebylo co řešit...

Jenže nasazení videa skrývá spoustu dalších věcí, jež je třeba vyjasnit. Třeba kdy zasáhnout a kdy nikoli, jak najít správnou míru, která by vyhovovala všem. Jde prostě o běh na dlouhou trať.

I třeba poté, co ve španělské lize padne v zápase Betisu Sevilla s Barcelonou gól, míč je dobrý metr za brankovou čarou, ale rozhodčí Hernández není schopen situaci postřehnout a nechá ve hře pokračovat?

O gólových situacích není sporu, při našich debatách jde spíše o posuzování ofsajdů a dalších věcí, které zápas přináší.

Teď jste členkou komise rozhodčích FIFA. Jak byste se zachovala, kdyby se mělo o zavedení videa hlasovat? Zvedla byste ruku?

Já nikdy nebyla proti videu, ale musí jít o jeho uplatnění ve správný moment. O to, aby pomohlo rozhodčím i fotbalu.

Reklama