Článek
Za celou sezónu se v lize, ani v poháru nestalo, abyste inkasovali víc než dva góly. Najednou přijde Jablonec a v prvním semifinále vám bez problémů nastřílí tři. Má to logiku?
Pochopitelně má, protože využil šance, které jsme mu sami nabídli. Nedostatečným důrazem, vlastní hloupostí, ztrátami míče uprostřed hřiště i třeba zaváháním při standardních situacích.
Přitom po rozpačitých úvodních deseti minutách jste zápas režírovali a hru měli pod kontrolou...
Jenže jsme neproměnili šance, které jsme si připravili. Semifinále bylo o prvním gólu. Kdybychom ho dali my, asi by se utkání vyvíjelo úplně jinak.
To by ale musel být na hřišti kanonýr Lafata. Trenér ho však nechal odpočívat, neboť si z ligového derby se Slavií odnesl všelijaké šrámy a vám asi hodně chyběl...
Po centrech do jablonecké šestnáctky by zřejmě alespoň jeden gól dal a výsledek mohl být tudíž pro nás příznivější. Nemluvě o tom, že David je nejen střelcem, ale i kapitánem a vůdcem mužstva. I bez něho jsme si ale vypracovali příležitosti, abychom dali víc než jednu branku.
První semifinále jste prohráli 1:3, takže v domácí odvetě budete muset za dva týdny pořádně zabrat, abyste manko smazali. Je za vzniklé konstelace postup do finále reálný?
Nejsme v dobré situaci. Zvláště, když jsme si v samém závěru nechali dát hodně hloupý třetí gól. Pohárová matematika je tudíž jasná - za dva týdny musíme vyhrát doma 2:0, abychom se do finále dostali a mohli dál uvažovat o zisku double. Jsme toho schopni, ale musíme přidat a hlavně proměňovat šance. A také nesmíme dopustit režii podobné té, jakou měl první zápas, v němž aktivně hrající Jablonec dal vedoucí gól a pak jen čekal na brejky.
