Článek
Vždyť pro Reading to byla už šestá ligová prohra v řadě, svěřenci trenéra Coppella naposledy bodovali 26. prosince při remíze 1:1 s West Hamem. „Naše postavení v tabulce není rozhodně ideální,“ uvědomuje si Matějovský. „Ale určitě nemáme mužstvo, které by mělo hrát o záchranu. Věřím, že se brzy zvedneme,“ doufá před sobotním zápasem na hřišti Evertonu.
Jinak je rád, že tak brzy naskočil do mužstva. „Chvilku jsem se potřeboval rozkoukat a pořádně potrénovat, ale šanci jsem dostal dřív, než jsem sám čekal,“ přiznává český reprezentant.
Proti Boltonu si poprvé vyzkoušel, jaké je to vyběhnout na trávník mezi jedenácti vyvolenými od úvodního hvizdu. „Trošku jsem měl obavy, jak to zvládnu, ale když mě tam trenér nechal celých 90 minut, tak to snad úplně špatné nebylo,“ popisuje.
Hrál klasického středního záložníka, na což je zvyklý. „Nemáme to rozdělené na defenzívního a ofenzívního. Trenér říkal, ať jezdím nahoru, dolů, tak jsem se snažil. Tempo hry je neskutečné, člověk se nezastaví. A k tomu je to hodně o bojovnosti. Musím se tomu přizpůsobit,“ říká.
V Readingu s sebou má i rodinu a vedle fotbalu hlavně piluje angličtinu. „I na reprezentační sraz jsem si s sebou vzal učebnici. Sám na sobě pociťuji, že začínám víc rozumět. Všichni kolem mě říkají, že se zlepšuji. Rád bych řeč zvládl co nejrychleji. Až se naučím jazyk, všechno půjde líp,“ uzavírá Matějovský.
