Článek
Lavička se svým dlouholetým přítelem Vujovičem spolupracoval už během loňské sezóny v Liberci, nyní si jej přibral do realizačního týmu jednadvacítky. "Nepochybuju o tom, že budeme zase úspěšní. Výhody mentálního tréninku jsou nezpochybnitelné, díky němu je možné z týmu vytáhnout maximum," řekl v pátek Vujovič v rozhovoru s ČTK v Jerevanu, kde se jednadvacítka chystá na sobotní úvodní zápas evropské kvalifikace s domácí Arménií.
Lavička metodě pevně věří, dobré zkušenosti s ní získal právě ještě v Liberci; přesto je mezi českými trenéry úplnou výjimkou. "Samozřejmě, není to záruka úspěchu, spíš takový kamínek do té celkové mozaiky přípravy," uvedl Lavička. "Ale v dnešní době, kdy jsou mužstva většinou na srovnatelné výkonnostní úrovni, může právě psychická odolnost rozhodovat v klíčových okamžicích. A díky mentálnímu tréninku bychom měli v této oblasti být odolnější," vysvětloval Lavička.
Mentální koučink není nový termín, například vrcholní manažeři se mu věnují už dlouhá léta. Ale v kolektivních sportech jde zatím o poměrně neobvyklý jev. Podle Vujoviče může systematická psychologická příprava pomoci předejít mnoha komplikacím. "Když třeba loni na jaře Slavia začala prohrávat, tak všichni říkali, že to je v hlavách hráčů a že si to musí vyřešit sami. Ale nikdo jim nenabídnul způsob, jak to řešit," tvrdil Vujovič.
Sami hráči prý jeho slova chápou. "Jde o to, aby se všechno, co se během zápasu stane, otočilo v můj prospěch. Když se třeba něco nepovede, tak se tím hlavně nesmím dál užírat a myslet dál jen na to dobré," snažil se vystihnout podstatu věci brankář Radek Petr.
Je potřeba nezatěžovat mozek negativními myšlenkami
Pojem mentální trénink je lehce zastřený tajemstvím. Jak vlastně lze vycvičit mozek, aby pozitivně ovlivnil výkon fotbalisty? "Jde v podstatě o soubor mentálních technik, pomocí kterých se hráči systematicky posouvají vpřed," vysvětloval Vujovič. "Říkáme hráčům: mysli na to, co si přeješ, jak ti jde hra, jak dobře řešíš všechny situace během utkání a že stejně jako celý tým podáš maximální výkon. Nezatěžuj mozek tím, že myslíš na to, co kdyby něco třeba nevyšlo," líčil Vujovič, rodák ze Srbska, přes deset let žijící v Praze.
Využití v praxi podle Vujoviče není složité, důležité však je, aby spolupracovali hráči, kteří by se individuálně měli mentálnímu tréninku alespoň na pár minut denně věnovat. Pro reprezentaci to platí dvojnásob, protože tým se schází na společných akcích jen několikrát do roka.
Sám mentální trénink, jehož součástí je i duševní relaxace, prý neobnáší nic zvláštního. "Hráče uvedeme do relaxačního stavu, protože v něm je pamatování výrazně silnější," podotkl Vujovič a vzápětí uvedl konkrétní příklady.
"Franta Rajtoral si třeba představuje ideální zahrání standardní situace. Tomáš Pekhart zase bude myslet na to, jak bezpečně uklízí míč hlavou do brány. V mozku to vytvoří takovou nervovou dálnici a má to stejný účinek, jako kdyby trénoval na hřišti. Do mozku se to zkrátka zaryje, nervová soustava si všechno automatizuje a zvýší se tak pravděpodobnost, že to v zápase ten hráč udělá správně," vykládal zaníceně Vujovič s tím, že hráč samozřejmě musí dané situace trénovat i na hřišti. "V kombinaci obou prvků může být ten efekt výjimečný," dodal Vujovič.
Lavička s Vujivočem plánují setkání mimo srazy
Když je reprezentační jednadvacítka na soustředění, věnuje se mentálnímu tréninku každý den téměř hodinu. Mimo srazy Vujovič plánuje, že jednou do měsíce bude s Lavičkou pravidelně za svými svěřenci dojíždět do Prahy či Brna, kde se mají scházet česká a moravská skupina týmu. "Mentální trénink není kouzelná hůlka, která naráz všechno změní. Je to dlouhodobější proces, ale rychle dá zpětnou vazbu. Ale je třeba s ním mít trpělivost," upozornil.
Nyní třeba Vujovič hráče učil, jak minimalizovat riziko při obranných standardních situacích a naopak zvýšit efektivitu při útočných rohových či trestných kopech. "Při obranném rohu jde o to, aby všichni společně mysleli jen to, jak situaci bezpečně vyřešit, aby byli vysoce soustředění, protože koncentrace je absolutní klíč k úspěchu," řekl Vujovič.
"Celý mechanismus rozjede určitým spouštěcím pokynem třeba brankář, nebo hráč si to může připomenout sepnutím prstů, poplácáním o stehno. A mozek hned dostane signál, co má pro svého majitele udělat," popisoval Vujovič. Jako důkaz uvádí statistické číslo: když působil v Liberci, tak mužstvo prý za 26 zápasů dostalo z obranné standardní situace jediný gól.
Pro mladé reprezentanty jsou mentální tréninky úplně novou věcí, nikdy nic podobného nezažili, ale novému doplňku přípravy se nebrání. "Kdyby s tím pan Lavička neměl úspěchy v Liberci, tak by tady určitě něco takového nezaváděl, bereme to. Mně by to třeba mohlo pomoci: když třeba něco zkazím, tak nad tím dlouho přemýšlím a bojím se něco udělat. Teď bych si měl říct, jak to udělat správně. Tak mi to snad pomůže," usmíval se obránce Jan Šimůnek.
