Článek
Chcete tím naznačit, že teď reprezentace prioritou není?
Z tahanic kolem hledání nového reprezentačního trenéra ten pocit nemám. To už není o volbě kouče národního týmu, ale o politické hře různých skupin v našem fotbale, což je velká chyba.
A není to chyba hlavně exmanažera reprezentace Vlastimila Košťála, který podobnou hru a situaci dopustil?
Nebyl to šťastný postup a osobně s ním nesouhlasím. Šel bych jinou cestou, protože spousta věcí se mně nelíbí.
Třeba?
Třeba to, jak je celá věc medializovaná, jak Vlastimil Košťál vystupuje až přespříliš agresivně, jak ze svazu unikají informace a absolutně se nedostává diskrétnosti. Ve fotbale, stejně jako v jakékoli jiné profesi je přece úplně normální, že se potenciální uchazeči hlásí o volné místo, nemůže se však stát, aby se jména dostávala na veřejnost. To už předem snižuje jejich kvalitu, stejně jako hodnověrnost celého výběru.
Vy jste to ale měl před patnácti lety mnohem snazší, než Košťál v současnosti. Chvalovský vládl českému fotbalu pevnou rukou, diskuse nepřipouštěl, vám jako manažerovi reprezentace přenechal veškeré kompetence.
Tehdy, stejně jako dnes jsme věděli, že potřebujeme v nastávající kvalifikaci uspět. Nám šlo o EURO ´96 v Anglii, teď je v sázce postup na mistrovství světa 2010 do Jižní Afriky. Jmenovatel ale byl a je společný – finanční profit, peníze pro reprezentaci i ligu, v případě postupu pádný argument pro sponzory, proč s národním týmem své jméno spojovat. Šlo, a teď zase jde o další budoucnost českého fotbalu.
Proto narážka na jisté paralely. Tehdy se česká reprezentace rodila, teď je po nezdaru na evropském šampionátu v rozkladu, takže se vlastně také musí začínat znovu!
Rozklad je neadekvátní slovo, i když už nemáme takové úspěchy, jaké jsme mívali. A nejen s první reprezentační garniturou. Česká reprezentace je ale pořád hodně silná a na svých pozicích se drží. Je však potřeba ji vhodně doplnit.
A najít pro ni trenéra, takže se pořád točíme v začarovaném kruhu!
Pouze jmenovat trenéra nestačí, protože je třeba začít od základu a změnit celou strukturu reprezentace. Poučme se třeba v německém fotbale. Také na tom nebyli dobře, a proto se před pár lety odhodlali k radikálnímu řezu, neboť pochopili, že jde o strategii celého svazu, o sportovní vedení, management. Proto jmenovali sportovním ředitelem Mathiase Sammera, kterého dobře znám z působení v Dortmundu, k reprezentaci přišel s úplně novými metodami Jürgen Klinsmann . A úspěchy se dostavily.
Takže navrhujete okopírovat německý model a angažovat německého fotbalového odborníka?
Navrhuji se německým modelem poučit a inspirovat, ale pro funkci sportovního ředitele reprezentace využít našich odborníků, jichž máme dost. Vždyť jména renomovaných a uznávaných trenérů, jako Uhrin, Cipro a spol. se doslova nabízejí. S ním by měl spolupracovat někdo z mladší trenérské generace, teoreticky fundovaný, sledující a používající moderních metod přípravy, znalý všech trendů výživy, medicíny etc. A pokud to bude zapotřebí, mohou si přizvat třeba i konzultanta z ciziny.
Teď ještě řekněte, že nejen nový trenér, ale i jeho asistenti by měli pracovat pro reprezentaci na plný úvazek!
Ale to musí. Není přece možné, aby působili v klubu a u národního týmu současně. Musí jezdit po světě, sledovat hráče v cizině i v tuzemsku, probírat s nimi přípravu, konzultovat s jejich klubovými trenéry, objevovat nové talenty přicházející v potaz pro reprezentaci. Okamžitě, i třeba někdy v budoucnu. Vždyť třeba takový Rosický úplně přeskočil reprezentační jedenadvacítku a okamžitě se etablovat v áčku. Právě proto je nutné mladé fotbalisty sledovat a vědět o nich úplně všechno. A my je máme, jde jen o to získat o nich dokonalý přehled. Němci se touto cestou vydali a jsou úspěšní. Z posledního mistrovství světa mají bronz, teď z evropského šampionátu stříbro.
Jenže srovnáváte nesrovnatelné. Možnosti německého a českého fotbalu se diametrálně liší. Ty finanční zcela určitě!
Souhlas, ale právě proto jsem na začátku mluvil o tom, že za mého působení v roli manažera národního týmu měla reprezentace prioritní postavení. Teď to musí být stejné.
Hledejte ale peníze tam, kde nejsou. A na Strahově se jich momentálně očividně nedostává!
Není možné, aby tak silná a úspěšná fotbalová federace nenašla finance podmiňující úspěšnost reprezentace a tudíž i její vlastní budoucnost. To je ovšem o managementu a strategii svazu, o sportovním řediteli a celém sportovním vedení.
A také o novém trenérovi reprezentace, kolem něhož se všechny tyto debaty točí a jenž bude jmenován až v půlce července.
Trenéra nejde jen jmenovat. Kandidát na místo reprezentačního kouče musí nejprve předložit koncepci, jak si budoucnost českého národního týmu představuje, a teprve podle toho, jak jeho vize zapadá do filosofie českého fotbalu, by se mělo o budoucím kouči rozhodnout. V konciliu skutečných odborníků, v trenérské radě, jejíž názor a doporučení by měl vzít výkonný výbor v potaz a řídit se jím.
Z čehož vyplývá, že bezvýhradně preferujete českého trenéra...
Je jedno, zda se trenérem stane náš nebo zahraniční kouč, neboť i cizinec má přece dostatek informací o české reprezentaci a jejích hráčích. Jeho fotbalovou odbornost však mohou a musí posuzovat fotbaloví odborníci.
Jenže ti se stejně nezavděčí všem!
Právě proto by po volbě měli všichni podporovat nové sportovní vedení reprezentace a myslet na to, že nás čeká těžká kvalifikační skupina, v níž potřebujeme uspět a na mistrovství světa postoupit. Před patnácti lety jsme se těmito zásadami řídili a z evropského šampionátu v Anglii jsme nakonec přivezli stříbrné medaile.
