Hlavní obsah

Jak se také volil reprezentační trenér, aneb od pevné ruky k frašce

Zdeněk PavlisSport.cz

Teprve počtvrté v novodobé historii českého fotbalu bude tuzemská generalita volit trenéra národního mužstva. Během uplynulých patnácti let se totiž na lavičce české reprezentace vystřídali jen tři muži - Dušan Uhrin, Jozef Chovanec a Karel Brückner. Ponořme se do archivů a hlavně vzpomínek a připomeňme si, jak jejich volba probíhala...

Článek

Společná česko-slovenská reprezentace i po rozpadu státu ještě bojovala o postup na mistrovství světa 1994 v USA, trenéra Milana Máčalu po ostudné remíze na Kypru vystřídal u kormidla Václav Ježek, aby se marně pokoušel zachránit ztracenou kvalifikaci, ale v tuzemsku už se v třiadevadesátém roce formoval nový národní tým České republiky. A samozřejmě se hledal trenér...

Předehra - jak si Chvalovský za 50 miliónů upevnil moc

Tedy, hledal ho František Chvalovský, jehož vláda nad českým fotbalem sice teprve začínala, ale pevnou pozici už měl. Hlavně díky projektu STES, s nímž přišel a z něhož měly ligovým klubům přitékat netušené milióny. Původně až od jara roku 1994, protože na tento termín bylo naplánováno, že se fotbal objeví na obrazovkách televize Nova.

Blšanský boss však věděl, jak si upevnit vládu nad českým fotbalem a získat podporu klubů. Ve Švýcarsku dojednal půjčku ve výši 50 miliónů a už na podzim roku 1993 mohl STES na klubové účty poukázat první miliónové zálohy na projekt, který se ještě nerozběhl. V ten moment se stal neomezeným fotbalovým vládcem a o reprezentaci si mohl rozhodovat jen on

Dějství první - Jak k nároďáku přišel Uhrin

Ani Chvalovský to však neměl lehké, neboť i on na počátku řešil velké dilema. Karla Brücknera působícího v té době u jedenadvacítky zavrhnul takřka okamžitě, dva favorité mu však zůstali. Rozhodoval se totiž mezi Dušanem Uhrinem, jenž v třiadevadesátém přivedl Spartu k ligovému primátu a vítězství v Českém poháru, a Františkem Ciprem, k němuž měl osobně hodně blízko. Slávista z jihu Čech Cipro totiž s klubem jeho srdce, jímž byly a jsou samozřejmě Blšany, prošel a dokonce je do II. ligy přivedl.

Nakonec ale Chvalovský vsadil na Uhrina, osm tehdejších členů výkonného výboru mu bez odmlouvání volbu jednomyslně posvětilo a on si mohl blahořečit, jak dobře udělal. Vždyť Dušan Uhrin pasovaný po anglickém tažení na Trenéra trenérů dovedl českou reprezentaci až ke stříbrným medailím na EURO 96. A Cipro? Ten ve stejném roce přivedl Slavii k mistrovskému titulu!

Dějství druhé - Jak se k němu dostal Chovanec

Po neúspěšné kvalifikaci o účast na mistrovství světa v roce 1998 ve Francii Dušan Uhrin abdikoval a František Chvalovský, tehdy na vrcholu moci, neboť po vídeňském kongresu už zasedal v exekutivě UEFA, musel vybrat jeho nástupce. Ve hře byl opět Karel Brückner,  jenže už po schůzce v brněnském hotelu Voronež v listopadu roku 1997 bylo jasné, že si Chvalovského příliš nezískal. A když pak na Kontinentálním poháru FIFA  ve dvoraně hotelu Continental v saúdskoarabském Rijádu sám Brückner novinářům bezelstně přiznal: „Na trenéra reprezentačního mužstva se ještě necítím,“  vypadl ze hry úplně.

Chvalovský vsadil na Chovance trénujícího v té době Spartu, ještě v Rijádu mu výkonný výbor rozhodnutí formálně posvětil, po návratu do Prahy dostal souhlas i od slovenské rodiny Rezešů vládnoucí v té době Spartě a 8. ledna 1993 zvedlo na výkonném výboru dvanáct ze třinácti tehdejších členů ruku pro Chovance. Jen slávistický šéf Vladimír Leška hlasoval proti. Chovanec proletěl kvalifikací o EURO 2000 bez ztráty jediného bodu, na šampionátu však nepostoupil ze skupiny a na následující MS 2002 se s národním týmem nekvalifikoval.

Dějství třetí - Proč konečně došlo na Brücknera

Éra Chvalovského vlády pevné ruky však v roce 2001 skončila, neboť po problémech s bankovními úvěry zbavili fotbaloví věrní svého bosse moci, takže o třetím reprezentačním trenérovi rozhodoval kolektivní rozum. Chovanec po nezdaru v baráží s Belgií, v níž šlo o světový šampionát 2002 v Koreji a Japonsku, položil sám hlavu na špalek a mezi čtveřicí Brückner, Jarabinský, Petržela a Škorpil se hledal nástupce.

Odehrávala se přitom podobná fraška jako při letošních volbách. Jednotliví kandidáti odstupovali a zase se na scénu vraceli, trenér jedenadvacítky Brückner okázale demonstroval svůj nesouhlas s podivnou strahovskou hrou tím, že začal jednat se Slováky, kteří už ohlásili tiskovou konferenci, na níž ho chtěli představit jako nového kouče slovenské reprezentace. A mezitím zvláštní pětičlenná komise tvořená mj. tehdejším předsedou Obstem, strážcem strahovské pokladny Vackem, současným předsedou svazu Mokrým, někdejším sekretářem Fouskem a místopředsedou Brabcem vedla s jednotlivými kandidáty pohovory, aby nakonec zúžila výběr na Brücknera a Jarabinského.

„O tuhle šanci se už  připravit nenechám,“ prohlásil doyen z Hané poté, co mu byla předhozena pět let stará citace z Rijádu, že se na reprezentační mužstvo ještě necítí. Načež rezignoval Jarabinský a zvláštní komise pak rozhodla poměrem 3:2 ve prospěch Brücknera, což výkonný výbor takřka jednomyslně posvětil.

„Až na mě, protože já hlasoval proti. Kéž bych se při čtvrteční volbě nového reprezentačního trenéra zachoval stejně prozíravě, neboť tím, že jsem byl proti Brücknerovi, odstartovala vlastně nejúspěšnější éra českého fotbalu,“ dovede Vacek proměnit svůj odpor vůči teď už extrenérovi reprezentace ve své plusové body.

Epilog - Co přinese čtvrtek na Strahově?

O vládě pevné ruky se dnes nedá mluvit, Vlastimil Košťál v roli reprezentačního manažera rovněž neobstál a výběr budoucího reprezentačního trenéra se i jeho zásluhou proměnil ve frašku, kolektivního rozumu se také nedostává. Bůh tudíž při čtvrteční volbě nového reprezentačního trenéra ochraňuj český fotbal!

Reklama

Související témata: