Článek
Hodně smutný byl i kouč Jakub Dovalil, který vede nejen reprezentační mužstvo do dvaceti let, ale také tým o rok starší...
„Vyřazení pořád bolí, na čtvrtfinále jsme měli. Tenhle tým nebyl tak špatný, aby skončil už v osmifinále. Splnili jsme bohužel jen základní cíl, kterým byl postup ze skupiny. Někdy to tak ve fotbale chodí. Potřebujete jakkoliv přelézt do čtvrtfinále a ono to nevyjde. Asi jsme si kus štěstí vybrali už ve skupině, v níž jsme získali sedm bodů. Ale Maďaři rozhodně nebyli nejtěžším soupeřem, na kterého jsme narazili,“ přiznal s téměř dvoudenním odstupem od nešťastného zápasu Dovalil.
Dost šancí rozhodnout
Jeho svěřenci měli dost šancí rozhodnout během devadesáti minut nebo i v prodloužení. Možná byla chyba ve střídání... „Těžko teď říkat, co bych udělal jinak... Snad jedinou věc, místo Řezníka by šel na hřiště Wojnar. Střídali jsme za stavu 2:1 pro nás. Kolem lavičky byl trochu zmatek. Před tím jsem byl vykázán na tribunu za nakopnutí láhve s pitím. Byli jsme ve spojení, ale na hřiště poslali Řezníka. Tím však nechci všechno svádět na něj, i když neproměnil jednu velkou šanci a nedal v rozstřelu rozhodující penaltu. Jinak střídání vyšla. Rabušic přišel za Chramostu a dal gól, další střídající Zeman na něj přihrával,“ zamýšlel se kouč.
Při penaltovém rozstřelu selhal už první exekutor Mareček, po něm i Morávek, na kterého se hodně spoléhalo, a nakonec i Řezník. „K penaltám vůbec nemělo dojít. Před dvěma roky jsme se po nich dostali až do finále, teď nás zradily při první exekuci. Je smutné, když neprohrajete jediný zápas a jedete domů,“ posteskl si Dovalil.
K penaltovým exekutorům dodal: „Byli určeni už před zápasem, pak záleželo, kdo si jak věří. Morávek si věřil. Byla na něm znát nerozehranost, protože v Schalke nekope, ale zápas od zápasu šel nahoru. Někteří kluci nechtěli kopat, necítili se. Rozstřel je vždycky o momentálním stavu hráčovy hlavy. Někdo si to srovná lépe, někdo bohužel hůř.“
Éra této dvacítky je u konce
Éra této dvacítky je u konce. Jde o kategorii výš. Většina mladíků, ale už na podzim hrála i za jednadvacítku, která čtyřmi výhrami báječně rozjela kvalifikaci mistrovství Evropy. „Přejít do jednadvacítky pochopitelně mohou všichni, ale aktuálně lze mluvit o deseti až čtrnácti hráčích, s nimiž počítám. Patří k nim Vaclík, Mazuch, Čelůstka, Rabušic, Zeman a další, kteří už se zabydleli v základním kádru. Jednadvacítka je opravdu silná. Vždyť v ní jsou třeba Suchý, Hloušek, Gecov nebo Dočkal,“ vypočítal kouč.
Z neúspěchu dvacítky je třeba se poučit a hodit ho za hlavu. „To už jsme udělali. Kluky to strašně mrzelo. Cítili, že mají na víc. Teď všichni chceme neúspěch z Egypta odčinit v mistrovství Evropy do jednadvaceti let. Cíle máme postupné. Nejprve postup ze skupiny, který je velmi blízko. Uvidíme, koho pak dostaneme v baráži. Chceme se ale probojovat na závěrečný turnaj, v němž se bude hrát nejen o titul, ale také o postup na olympiádu v Londýně. Mužstvo je kvalitní a kluci by měli dál vyzrávat a získávat zkušenosti. Věřím, že se nám bude dařit v této kategorii lépe,“ přál si Jakub Dovalil.
