Hlavní obsah

Sparta dokráčela k titulu, ale nijak neoslnila

PRAHA

Pouze napadení asistenta rozhodčího Talpy při utkání Bohemians se Spartou přineslo vzruch do závěru prvoligového ročníku. Vzruch pochopitelně nežádoucí, vzruch, který fotbalu nijak neprospěl. Jinak byl konec fotbalové ligy málo dramatický, místy až nudný. O všem důležitém bylo rozhodnuto už předem.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Fotbalisté Sparty převzali pohár pro vítěze fotbalové ligy v kavárně Slavia.

Článek

Sparta si titul zajistila prakticky už ve 23. kole, kdy v derby porazila Slavii 2:0 a vzdálila se jí na sedm bodů. I když potom ztrácela marnotratně body a poslední dva zápasy jí vůbec nevyšly, slávisté ji nedokázali nijak znervóznit, protože ani oni se nemohli chlubit plným bodovým ziskem.

Také situace na konci tabulky dávala už delší dobu tušit, kdo ligu opustí. Hradec Králové a Bohemians se už po dvanáctém kole sešli na sestupových místech a i když si pak své pozice vyměnili, poslední příčky ligové tabulky už neopustili. Nějaký čas měli před sebou na dosah ještě několik soupeřů - Olomouc, Jablonec, Blšany, ale tyto celky se jim přece jen poněkud vzdálily a naděje Bohemians a Hradce na záchranu se v ligovém závěru pohybovaly spíše jen v teoretické rovině.

A tak až do posledního kola zůstal otevřen jen souboj o třetí místo mezi Viktorií Žižkov a Libercem.

Nejhezčí fotbal?

O Slavii se na podzim říkalo, že hraje nejhezčí fotbal. Tak proč vyhrála titul s převahou Sparta? Protože prokázala bojovnějšího ducha, schopnost dát do hry víc srdce, vyhrát i ty zápasy, v kterých se ji nedařilo.Trenér Jiří Kotrba, který po podzimu vystřídal Jozefa Jarabinského, při příchodu na Letnou prohlásil: "Chci získat se Spartou ligový titul a je mi jedno, jak k němu dokráčíme." Sparta k němu dokráčela poměrně v klidu, i když nehrála nijak excelentní fotbal a nakonec ji od 'věčně druhé' Slavie dělil jen jediný bod.

Má dobrou obranu a za ní spolehlivého brankáře Blažka. Za celý ročník dostala jen 17 gólů. Na podzim skvělý Poborský ve středové řadě na jaře trochu ubral, ale i tak svými přihrávkami a několika důležitými góly dokázal jako správný kapitán pozvednout mužstvo. Jen útok nebyl tak nebezpečný, jak by si mistrovský tým zasloužil.

Neporazitelná jen na Strahově

Slavia by asi vyhrála titul, kdyby hrála všechny své zápasy na perfektním, vyhřívaném trávníku na Strahově. Tam ani jednou neprohrála (jen dvakrát remizovala) a svým soupeřům tam nastřílela úctyhodných 45 gólů.

Jakmile však na jaře slávisté vyjeli z Prahy, na často nerovná hřiště bez trávy, nevhodná pro jejich technickou, kombinační hru, ztráceli body zbytečnými remízami.

"Ztráceli jsme je však i proto, že jsme nevyhrávali osobní souboje a ani je nevyhledávali," sportovně uznal nejzkušenější ze slávistů Pavel Kuka. Teprve poslední dva zápasy venku Slavia vyhrála.

Boj o třetí místo

Třetí místo a tím účast v Poháru UEFA si vybojovali fotbalisté Viktorie Žižkov díky vzájemným utkáním s Libercem. Potvrdili tak, že jejich loňské umístění a slušné výsledky v Evropě nebyly náhodné. Trenér Vítězslav Lavička i jeho svěřenci odvádějí ve skromných podmínkách výbornou práci. "Možná nehrajeme hezký fotbal, ale máme vůli a srdce," řekl záložník Jiří Sabou. Největší oporou týmu je kapitán Pikl, s jedenácti góly nejlépe střílející záložník celé ligy.

Liberec se po loňském triumfu musí spokojit se čtvrtým místem a cestu do Poháru UEFA by si mohl vybojovat v letním Intertoto cupu. "Chyběly nám góly Jirky Štajnera," vzpomínali loňští mistři na svého bývalého spoluhráče.

O účast v Poháru UEFA usilovaly v průběhu roku ještě Teplice a Ostrava, v závěru jim však došel dech. Tepličtí si ale postup do Evropy vybojovali vítězstvím v Poháru ČMFS. Za nimi pak následují mužstva silného středu: Zlín, Synot, Brno a Příbram, přičemž sedmé místo Zlína patří k velkým překvapením letošního ročníku.

Reklama