Článek
Útočník Marek Kvapil přichází na sraz hokejové reprezentace před turnajem Karjala.
„Když jsem se dočetl, že jsem v reprezentaci chyběl tak dlouhou dobu, říkal jsem si, že to snad ani není možné. Uteklo to hodně rychle," usmál se na úterním srazu v Holešovicích mistr světa z roku 2010, který je v současném kádru nejstarším reprezentantem.
„Ale rozhodnutí nehrát pod Hadamczikem nelituju," vrací se k někdejšímu trenérovi národního týmu, který se prý k němu nechoval s respektem. „Poslední dvě sezóny jsem zase neměl tak dobré, abych si nominaci zasloužil," uznává Kvapil, útočník Záhřebu.
„Sám jsem teď zvědavý na úroveň reprezentačního hokeje. Chtěl bych zjistit, jestli na to pořád mám. Třeba zjistím, že jsou na tom ostatní týmy o tolik líp, že na ledě nebudu stíhat," uvedl rodák ze slovenské Ilavy, jenž se s koučem Vůjtkem poprvé osobně potkal až včera.
V Chorvatsku je v pohodě. Fyzicky i psychicky
Na Karjale by rád rozšířil svou sbírku osmi reprezentačních branek. „Hodně se těším. Třeba je to moje poslední pozvánka, o to víc si chci užít každý zápas. Asi nebudu hrát tak individuálně jako v klubu, budu se snažit plnit systém pana Vůjtka. Podřídit se nebude vůbec těžké, hokej na reprezentační úrovni je rychlejší, stejně nebude tolik času na nějaké kličky," řekl Kvapil.
Do národního týmu si chce přenést výtečnou formu z klubového angažmá v Záhřebu. S 24 body je v této sezóně druhým nejproduktivnějším Čechem v KHL po Janu Kovářovi. „Jsem v pohodě, jak fyzicky, tak psychicky. Dostávám hodně prostoru na ledě, navíc nám to docela jde. A je fajn, že jsme v mužstvu hned tři Češi. Na čem se s klukama domluvíme, to dodržíme. To v Rusku jsem si kolikrát něco se spoluhráči řekl, jenže oni si to stejně udělali po svém," pochvaluje si krajany a parťáky ze stejné útočné formace Mertla se Smoleňákem.
Hrát hokej v Chorvatsku mu už ani nepřipadá zvláštní. „Chorvatsko je to jen na papíře. Záhřeb není u moře, navíc tam ani není extrémní teplo. Beru to podobně, jako bych hrál doma extraligu," nestěžuje si Kvapil. „Ve městě i po okolí je pořád kam jezdit, ale volného času moc není. A když už přijde, spíš se snažím odpočívat nebo si s přítelkyní zajdeme do kina."
