Článek
Čtrnáctá sezóna za Liberec. Jak vám to zní?
Je to už velký číslo, abych pravdu řekl. Ale před každou sezónou mi to přijde stejné. Do hokeje mám pořád chuť a pokaždé se těším, až to začne.
Vzpomenete si ještě na první zápas za Tygry?
Každý hokejista má v kariéře momenty, které se nedají zapomenout. A první starty k tomu patří. Bylo to v Třinci, byl jsem mladý vyjukaný kluk, v sezóně 2005-2006. Začal jsem za áčko Bílých Tygrů hrát v nový aréně, takže to bylo příjemný. Doma jsme tehdy neprohráli ani jeden zápas. (usměje se)
Za Liberec jste odehrál 606 duelů, takže už můžete překonat klubový rekord 650 utkání, který drží generální manažer Ctibor Jech. Jak velká je to motivace?
Bylo by to pěkný, kdybych ho překonal, když to drží iks let. Ale spíš bych byl raději, kdyby se nám dařilo celou sezónu a hráli jsme nahoře.
Na jaké číslo byste se rád dostal?
Doufám, že se zastavím na co nejvyšším. V koutku duše si přeji, aby mi vydrželo zdraví co nejdéle. Dokud to půjde, budu hrát.
Že byste odešel někam jinam, o tom už ani neuvažujete?
Vůbec. Pokud bude mít Liberec zájem, abych zůstal, tak tady zůstanu velice rád.
Tolik sezón v jednom klubu, není to otravný stereotyp?
To bych neřekl, ale během těch iks let jsem občas přemýšlel o tom, jestli změnit klub a chytit nový impuls v jiném týmu. Vždy jsem však došel k závěru, že v Liberci je asi nejlepší prostředí v české extralize. Máme tady veškerý komfort a servis pro hráče na zlepšení, spoustu skills koučů. Nechtělo se mi jít do horšího. A jako odchovanec jsem spokojený, že jsem doma.
Splývají vám sezóny, nebo si každou vybavíte?
Teď se mě na to někdo z nově příchozích kluků ptal. A musím říci, že sezóny mi dohromady splývají. Mám jen útržky, hráči jako Milan Hnilička, Jarda Modrý, Valdemar Jiruš... A samozřejmě si pamatuju třeba barážovou sezónu, kdy se hrálo o to, jestli tady extraliga vůbec bude.
Takže spoluhráči vás vnímají jako takového pamětníka a ptají se vás na historii?
Možná. Ale spíše jsou zvědaví, jak to tady chodilo dřív, když vidí, jak to funguje teď. Hodně tady třeba kolují historky o trenérech, kdo co kdy udělal... Takové vtipkování.
Liberec půjde do nové sezóny s novým kapitánem. Trochu jsem si říkal, zda jím nebudete jako služebně nejstarší vy.
Moc o tyhle písmenka na dresech nestojím. Jen chci, abychom jako celý mančaft šlapali celou sezónu dobře a hráli nahoře. A myslím, že je úplně jedno, kdo to písmenko má. Musíme všichni táhnout za jeden provaz. Je to spíš o takové komunikaci mezi trenérem a mančaftem a já třeba před týmem mluvím nerad.
Kondiční trenér Aleš Pařez prozradil, že za poslední tři roky jste se z celého týmu změnil nejvíce vy, co se třeba péče o tělo týká. Co vy na to?
Aleš to řekl velice dobře. Během pár let jsem prodělal velkou změnu, protože jak člověk stárne, musí o sebe více pečovat. Musí si najít tu správnou cestu, aby byl zdravý a tělo fungovalo tak, jak má. Určitě jsem překopal spoustu věcí a doufám, že to bude jen ku prospěchu a vydrží mi to co nejdéle.
Co jste změnil nejzásadněji?
Jídelníček, způsob stravování. V Liberci mi radí jeden pán, který se tím zabývá přes čtyřicet let. Zkouším, co má sám na sobě za ta léta na sobě otestovaný a jenom se utvrzuju v tom, že to funguje. Radí mi, co mám jíst, abych se cítil dobře nebo aby tělo dobře regenerovalo a nebylo unavené. Pomohl i manželce, která se potýkala se zdravotními problémy. Narazili jsme na něj náhodou, scházíme se každý týden a radí nám, co a jak. Tímto mu děkuju.
Aleš Pařez na vás i práskl, že vás načapal, jak v kabině posloucháte meditační hudbu, se kterou byste ho prý ještě před třemi lety poslal někam...
Musím se už každý den protahovat, přitom hokejisti jsou na protažení hrozně líní. Mě osobně to nebaví a pustit si hudbu byl jediný způsob, kdy se donutit tělo protáhnout před tréninkem a trochu se uvolnit. S hudbou mě to baví víc.
Jak se blíží konec kariéry, užíváte si to víc?
Ano. Užívám si to mnohem víc než před těmi léty. Hokej se strašně změnil, šel úplně jiným směrem.
Jak hodnotíte sílu týmu?
Věřím, že je obrovská. Kádr se dobře doplnil. Teď se jen každý musí srovnat v hlavě s rolemi, jaké kdo v týmu má. Když si to dáme takhle do hlavy, můžeme porazit kohokoliv. Ale až sezóna nám teprve ukáže, jak na tom jsme.
