Článek
Stále pošilháváte po dalším zahraničním angažmá?
Lákalo by mě asi Švýcarsko nebo Německo, ale tohle je v rukou agenta a taky záleží na mém rozhodnutí. Nechci vůbec předbíhat. Teď mám v hlavě jenom Plzeň, kde se mi hodně líbí.
Spokojenost z vaší tváře doslova vyzařuje, přitom jste na západě Čech teprve krátce.
Tréninky jsou super stejně jako parta. V zahraničí jsem extraligu pořád sledoval, ale mladší, střední generaci vůbec neznal a jsem mile překvapený, jakou tady mají kluci úroveň. Všichni dobře bruslí, jsou šikovní na puku a na svůj věk i hokejově vyspělí. A klobouk dolů před Ondrou Kratěnou. Je mu 41 let a je ohromně prospěšný pro tým. Pořád drží zdravotně a je na tom výborně bruslařsky. Já si dal za cíl hrát do čtyřiceti, tak uvidíme.
Kvůli operaci kolena jste skoro osm měsíců nehrál zápas, jak jste se cítil na ledě o minulém víkendu při utkáních Ligy mistrů?
Snažil jsem se o krátká střídání, ale i tak jsem toho měl proti Jyväskylä plné zuby. V neděli proti Luganu jsem se už cítil podstatně líp i na puku. Ale ještě chybí lepší timing a klid na holi. Pauza se na mě projevila, je na čem pracovat.
Třeba i na souhře s parťáky z lajny Milanem Gulašem a Václavem Nedorostem?
Nebylo to úplně ono, ale na druhou stranu jsme hráli proti hodně těžkým soupeřům. Milan je strašně silný vpředu na puku, já se snažil vyhrávat buly a hlídal si defenzívu, abychom neměli bordel vzadu. Vytvořili jsme si dost gólových šancí, jenže jsme neproměnili.
Všichni tři jste odchovanci Budějovic. Nežertují spoluhráči, že má teď Plzeň jihočeskou elitní formaci?
Samozřejmě si něco vyslechneme (úsměv). Ale jsem rád, že tady jsou, protože s oběma se dobře znám. Jsou to špičkoví a rozdíloví hráči. Škoda, že v Budějovicích není extraliga. Já chtěl hrát nejvyšší soutěž a oni byli jedním z důvodů, proč jsem šel právě sem. Od nich jsem věděl, jak to tady funguje, jakou má tým kvalitu.
Do extraligy jste naskočil po šestnácti letech, kdy jste hájil barvy Budějovic. Jaká nejsilnější vzpomínka z tehdejší doby se vám vybaví?
Hattrick proti Slavii. Na její střídačce byl tehdy Vláďa Růžička a mně bylo osmnáct let. Proti Plzni jsem taky něco odehrál, ale pamatuju si ji spíš z juniorských soutěží.
Pomýšlíte i na návrat do reprezentace?
Nikdy jsem neřekl, že už nebudu na nároďák jezdit. Jenže poslední roky tomu moje výkony nenasvědčovaly. Nejdřív musím nějaké podávat, abych na něj mohl pomýšlet. Kdybych hrál dobře...Ale to je kdyby. Všechno je otevřené.
Sedm sezón jste působil v zámoří, dalších devět zase v KHL. Měla rodina z vašeho návratu velkou radost?
Mám manželku, dvě děti a můžou mě teď vidět víc stejně jako rodiče a známí. Přece jen z Budějovic to sem není tak daleko.
Loňskou sezónu vám nabouralo zranění, jak hodnotíte rok v ruském Toljatti?
Špatně, protože jsem toho moc neodehrál. Kvůli potížím s meniskem a křížovými vazy jsem třikrát v sezóně stál a pak šel na zmíněnou operaci. Nedostali jsme se do play off, což mě mrzí hlavně kvůli fanouškům. Je tam krásný, nový stadión a chodil plný dům. Navíc tam nebyly ani žádné problémy s platy.
Devět let v KHL vám stačilo?
Už po sezóně jsem věděl, že dál pokračovat nebudu, protože nemělo cenu hrát někde, kde se trápíte. Já byl bez rodiny delší čas, protože syn začal chodit do školy a dcera do školky. Byl jsem tedy na sto procent rozhodnutý, že odejdu. Jak jsem říkal, v závěru sezóny už jsem kvůli zranění nehrál a tím, že jsme se nedostali do play off, jsem měl velikou pauzu. O to dřív jsem pak začal trénovat na suchu, protože noha byla slabá. A věnoval se dětem.
Syn Jiří hraje hokej za Budějovice. Potatil se?
Zrovna v pondělí jsem se byl na něj podívat na tréninku. Hokej ho baví, což jsem moc rád. Akorát mě mrzí, že je levák. Chtěl jsem, aby byl po mně pravák (úsměv). Hokejově mu to myslí, ale musí přidat v bruslení, což má asi po mně. (smích)
Hodně mu radíte?
Snažím se, ale od toho tam má dobré trenéry. Ale on je ještě malý. Teď hlavně chci, aby ho to bavilo, což je nejdůležitější.
Máte ještě dceru Rozárku, jak všechno zvládá manželka?
Je dobrá. Má práce nad hlavu a k tomu ještě zvládá děti. Je taky hodně šikovná ve své práci. Designuje různé domy, kadeřnictví i restaurace.
V Budějovicích je oblíbený budvar, co vy jako Jihočech říkáte na plzeňské pivo?
No, po plzni bolí míň hlava. (smích)
