Článek
„S tátou mezi námi žádná rivalita nepanuje, já mám sice doma extraligové zlato, ale on byl zase ve své době nejlepším střelcem klubu a chodilo se do haly vyloženě na něj, taková hvězda já ještě nejsem,“ uvažuje Tomáš Netík, jehož výkony otec pozorně sleduje a nenechá si ujít takřka žádné utkání Sparty.
„V letošním play-off už smí ale přijít jen na domácí zápasy. Dorazil totiž na první semifinále v Liberci, kde jsem pohořeli. Pak ho vystřídala máma a před ní jsme v Liberci opakovaně zvítězili, takže ven za mnou z rodičů teď může už jen ona,“ usmívá se Netík, který se během týdenní pauzy před finále snaží co nejvíc odpočívat.
„Čekají nás s Pardubicemi určitě těžká utkání, proto je důležitá regenerace a rozhodně chci nabrat na vrchol sezóny co nejvíc sil. Snažil jsem se od hokeje i trochu odreagovat, i když úplně vymazat z hlavy nejde,“ tvrdí Netík, který si ve volném čase rád zahraje golf či bowling.
Dárek k pětadvacátinám? Není, co řešit
Netík prožívá životní sezónu, dal v ní už 26 extraligových gólů, což je téměř tolik co stihl v předchozích šesti letech dohromady. Dočkal se i reprezentační pozvánky a trenér pražského celku Výborný o něm mluví jako o tahounovi Sparty. „Každý hráč vycítí, jakou má roli v týmu. Na promluvy v kabině máme zkušenější hráče, ale nějaké góly jsem dal a snad jsem tím schopný mužstvu pomoci. Snažím se hrát tak, abych se co nejvíc tlačil do branky,“ vypráví Netík.
Hned taky prozradí, co mu táta v hokeji radil. „Každý má na ledě používat to, v čem je jeho síla. Já ji cítím v bruslení a přímém tahu na branku.“ Před letošním play-off si obarvil vlasy do sparťanské trikolory. „Už to není tolik vidět, ale žádnou inovaci před finále nechystám. Udělalo si to víc hráčů, my jsme se s Hanzlíkem svěřili jednomu kadeřnictví. V tomto směru jsem taky úplně jiný než táta, ten by si rozhodně hlavu barvit nenechal,“ usměje se Netík, kterému koncem dubna bude pětadvacet let a představu o dárku má jasnou. „Obhajoba titulu, to by bylo to nejlepší co bych mohl k narozeninám dostat,“ říká.
