Článek
Zajímal se Hašek i o váš názor? Co jste mu říkal?
Bavili jsme se o tom už když končil s hokejem. Mně se to nelíbilo. Říkal jsem mu, že je s prominutím blbej, že klidně mohl ještě dva roky chytat v NHL. Nebyl důvod, aby odcházel. Ta výkonnost tam pořád byla. Byla to škoda pro celý hokej.
Jste přesvědčený, že bude v extralize patřit ke špičce?
Nemám skleněnou kouli. Ale určitě se o to pokusí a já mu věřím. V jeho poslední sezóně v Detroitu byla otázka, jestli trenér postaví Chrise (Osgooda – pozn. aut.), nebo Dominika. Kdyby si ve Stanley Cupu vybral Dominika, jsem přesvědčený, že už by Chrise do branky nepustil.
Nemáte strach, že si Hašek tímto krokem pokazí reputaci?
Ne! Dominik ví, do čeho jde, a neumí dělat na padesát procent. Věřím, že Pardubice podrží.
Věk se ale zastavit nedá...
To není jen o letech... Jde o to zvyknout si na hřiště a způsob hry. Nemůžeme očekávat, že v padesáti procentech zápasů vychytá čisté konto. To jistě ne. Vezměte si, jak dlouho si zvykali při výluce Tomáš Vokoun nebo Milan Hnilička.
Dokáže si poradit i s tlakem, který na jeho osobu bude větší než na ostatní hráče?
Dominik je profík a starý rutinér. Tohle vůbec nepřichází v úvahu, s tím si jednoduše poradí.
Do kolika může ještě na vrcholové úrovni chytat?
Nejsem jasnovidec, ale v současné situaci je na tom ohromně dobře. Spousta pětadvacetiletých mladíků by se měla podívat, co dokáže. A především jak k tomu přistupuje. To těm našim mladým chybí.
Dokazuje Hašek i touto dlouhověkostí, že je jedním z nejlepších brankářů na světě?
Ano. Jestli není nejlepší, tak ve své době nejlepším gólmanem určitě byl. Šest Vezina Trophy (nejlepší brankář NHL), dvě Hart Trophy (nejlepší hráč NHL), třikrát Jennings Trophy (tým s nejnižším počtem obdržených gólů). To o tom jednoznačně mluví. Sami lidé, kteří se točí kolem NHL, to tvrdili. Není důvod tomu nevěřit. Viz Nagano. Wayne Gretzky sám vyhodnotil, že semifinále nebylo soubojem Kanada – Česko, ale Kanada – Hašek. Dodneška se to hodnotí jako nejlepší individuální výkon v rámci kolektivních sportů.
Poslední sezónu jste působil coby trenér brankářů ve Spartě. Zůstanete tam i nadále, nebo se budete věnovat výhradně Haškovi?
Uvidíme, to se teprve rozhodne. Za spoustu věcí vděčím Dominikovi. Nejen po sportovní, ale i lidské stránce. I proto to pro mne není žádné těžké rozhodování, je to jasná situace. Když Dominik potřebuje...
Znamená to, že „přestupujete“ do Pardubic?
Takhle to nestojí. Zatím máme dohodu jen na přípravné období v létě. I kdyby to bylo jen na takto krátkou dobu, moje povinnost je jít.
Takže pokud by si vás Hašek vyžádal pro celou sezónu, kývl byste?
To není otázka jen pro mě. V Pardubicích ale trenéra gólmanů mají a funguje to. To je spíš věc pro Václava Sýkoru (trenér) a vedení. Pokud bych byl požádaný, tak samozřejmě půjdu.
Cestování z Prahy do Pardubic by vám nevadilo?
Ne. Sto kilometrů je sranda. Za tu práci to stojí. Máte se celý den trápit, nebo se chodit bavit na tréninky a zápasy? Nabíjejí se tam baterky. Zvlášť my staří lidé.
Kde se mezi vámi dvěma vytvořilo tak silné pouto?
To se spíš musíte zeptat Dominika, já to nevím. Přitom začátek byl docela tristní. Jako trenér osmnáctky jsem si ho vybral před mistrovství Evropy. Tehdy mu bylo šestnáct. Nějak se to nepovedlo a z mužstva jsem ho vyřadil. Mohl na mě zanevřít...
Což se nestalo. Kdy se poté vaše cesty znovu propojily?
To už jsem dělal trenéra gólmanů v Jihlavě, kam Dominik narukoval. Pak mě jednou zavolal, abych za ním přijel do Ameriky. Byla to pro mě čest!
Dá se setkání s Haškem označit po hokejové stránce jako osudové?
(usměje se) Dělal jsem trenéra v Trenčíně a on nás v semifinále v podstatě vyhnal ze soutěže. A to jsem měl přitom v týmu čtyři Pardubáky a speciálně jsme na něj trénovali. V rozhodujícím zápase jsme měli asi osm brejků a on nás vychytal. Prostě byl dobrej! Tohle asi bylo osudové!
Vypadá to, že jste šťastný, že se Hašek vrátil...
(pyšně a spokojeně) Jo! S ním je to strašně dobrá práce!
