Článek
První gól ze třetí minuty byl dost smolný. Jak se celá situace seběhla?
Červenka najížděl z boku, vystřelil bekhendem a já jsem chtěl puk vyrazit bekhendem. Trefil jsem jej ale hranou. Myslel jsem, že jsem to vyrazil před sebe nebo za branku, ale puk mi spadl na záda, od nichž se odrazil do branky.
Bylo cítit, že se v Praze hraje na mnohem užším kluzišti než v Ostravě? Zdálo se, že Slavia z toho hodně těžila.
Měl jsem s tím trochu problém, musel jsem si na to zvykat. Je to něco jiného než hokej u nás, všude je blízko k bráně. Kluziště je o čtyři metry užší, což je obrovský rozdíl. Nevím, jestli je šťastné, že je to na každém stadiónu v lize jinak. Ale je to tak, jak to je. Slavia se doma hodně tlačí do branky, je to skoro jako v Americe.
Úzké kluziště tedy nemusíte?
To zase ne. Alespoň jde na mě hodně střel. Je ale pravda, že jsem dostal pět gólů, prohráli jsme, takže by se mohlo zdát, že mi to nesedlo.
Byl to tedy váš nejméně povedený zápas v letošním play-off?
Nepovedenej zápas... Prostě se prohrálo. Měl jsem i hodně povedených zápasů a vyhrálo se, takže je to jedno. Jeden gól, ten druhý, si vyčítám, beru ho na sebe. Stál jsem skoro mimo branku... Něco dalšího jsem chytil, ale to teď nemá cenu rozebírat, když se prohrálo.
Oproti domácím zápasům jste v Praze nebyli tolik suverénní, navíc jste se dopustili mnoha individuálních chyb. Souhlasíte?
Na můj vkus jsme jich dnes udělali opravdu hodně. Už to nevrátíme, ale musíme se z toho poučit. Hráči věděli, že po nás Slavia půjde, právě i kvůli tomu kluzišti je na všechno méně času. Ale prohra nejde hodit jen na beky, prohráli jsme jako Vítkovice.
V play-off jste zatím nestřídal. Nenapadlo vás, že byste v určité fázi třetího zápasu přenechal místo v brance Šindelářovi, abyste si psychicky odpočinul?
To ne. Ale je pravda, že kdybych dostal během oslabení tři na pět ve druhé třetině ještě pátý gól, asi bych to zabalil a šel bych si odpočinout. Ale nestalo se a pak už jsem utíkat nechtěl.
