Článek
„Nebál jsem se, nemohl jsem, to by byl začátek konce,“ říkal s naprostým klidem pardubický gólman. Sparta si na něm vylámala zuby, což přiznal i Radek Smoleňák, který měl dvě největší šance hostů. „Chytal dobře, ale ulehčili jsme mu to, že jsme nechodili do brány, neotravovali jsme ho, měl čistý výhled,“ kála se nová posila pražského mužstva.
Růžička v minulém mistrovském ročníku odchytal za Pardubice dvacet zápasů. Devětkrát vyhrál, jedenáctkrát prohrál. Prvním mužem byl Hašek, přesto měli oba podobná čísla úspěšnosti. V play-off se třiadvacetiletá naděje už mezi tři tyče nedostala, tam kraloval pětačtyřicetiletý Dominátor. Letos je ale on číslo jedna.
Normální zápas. Nic extra jsem v tom neviděl
„Snažil jsem se na to nemyslet, potom bych se nemohl soustředit na svůj výkon, to by bylo špatný,“ přiznal Růžička, že na Haška v pátek radši nemyslel, ale rady od něj převzal. „Když byl puk v jasném gólu, tak on to dokázal chytit, to se taky snažím dělat. Když už nevěřím, tak tam dám ruce, nohy, hlavu, cokoliv,“ vysvětlil svoji filosofii lapání mladý gólman. A nejen to.
„Chtěl jsem do zápasu vstoupit sebevědomě, být trochu aktivnější, protože když je brankář součástí hry a nejde na něj tolik střel, tak se aspoň zapojuje, cítí se líp. To jsem se naučil od Haška, snažím se to od něj převzít,“ dodal Růžička, který po vítězném klání bavil fanoušky. Rozjel se přes celé hřiště a před domácím kotlem se klouzal po zádech. To vše za písně „Valcha u starýho Růžičky.“
„Děkovačky mám rád. A ta písnička? Nevím, jestli je o mně, to já nevím, ale mám ji rád,“ usmál se hrdina mistra prvního kola, který jinak zhodnotil utkání mazácky. „Přišlo mi to jako normální zápas. Nic extra jsem v tom neviděl.“
