Článek
V pondělí jste byl odvolán z postu hlavního kouče libereckých hokejistů. Jak svůj odchod od extraligového mužstva vnímáte?Původně jsme chtěli dát týmu impuls v podobě obměny kádru, ale hráčský trh je v současné době natolik omezen, že se chystané trejdy neuskutečnily. Poté jsme začali uvažovat i o trenérské výměně, protože při sérii neúspěšných výsledků se prostě něco stát musí.
V koutku duše jsem přesto věřil, že v neděli uhrajeme body ve Zlíně a poté uspějeme v úterý proti Kladnu a nastartujeme obrat k lepšímu. Bohužel jsme se z Moravy vrátili s porážkou i s pocitem křivdy nad výkonem rozhodčího Boliny. To, abych vedl tým i nadále, mi nebylo dopřáno. Na střídačce jsem tedy skončil, takový je hokejový život.
Jakou největší zkušenost si ze své první trenérské štace v extralize odnášíte?Kouč nese obrovskou zodpovědnost. Jeho práci ale ovlivňují různé maličkosti, které mohou rozhodnout nejen o bodech, nýbrž i o bytí nebo nebytí trenéra. Nejvíc mi vadily chyby, šlendrián a nekompetentnost ze strany rozhodčích.
Za kritické výroky v tisku na jejich adresu jsem svazu zaplatil ze svého pokutu padesát tisíc korun. Teď, když už nejsem trenérem, si vezmu právníka a podáme odvolání, ať už to dopadne jakkoli.
V Liberci nejúspěšnější období
S jakými pocity tedy opouštíte libereckou střídačku?Svou práci jsem se snažil dělat co nejlépe. S hráči jsem neměl sebemenší rozepře a mnozí z nich se mi během pondělí telefonicky ozvali. Necítím žádnou zášť, či rozčarování ani nad postojem klubového vedení. Naopak s prezidentem klubu Petrem Syrovátkem i generálním manažerem Ctiborem Jechem jsme měli perfektní vztahy, což se týkalo pracovní i přátelské stránky.
Věřím tomu, že kdybych chtěl pokračovat na trenérském místě, tak by to akceptovali. Všech lidí z libereckého hokeje si nesmírně vážím. Zdejší dvouapůlleté angažmá považuji za svoje nejúspěšnější období v dosavadní trenérské praxi.
Jaké máte další sportovní plány?Na hokej jsem rozhodně nezanevřel. Liberečtí mi nabídli setrvání v klubu na jiném postu a cítím, že to není jen pouhé gesto. Do čtrnácti dnů se rozhodnu. Obdržel jsem i jednu nabídku z jiného klubu, kterou nechci specifikovat.
Nějaký zájem jsem zaznamenal i ze zahraničí. Liberecký hokej mi ale přirostl k srdci natolik, že i kdybych teď odešel, tak se do něj někdy v budoucnu vždycky rád vrátím.
